České lesy emitují víc CO2, než zadrží. Na vině je hospodaření, degradace půdy a změna klimatu, říká expert Lněnička
„Češi mají zvlášť silný vztah k lesům,“ potvrzuje ve Studiu Leonardo Jiří Lněnička, analytik projektu Faktaoklimatu.cz. V jakém stavu ale jsou naše lesy a plní své funkce tak, jak bychom si přáli?
„Les nám dává nejen dřevo, ale zadržuje vodu v krajině, brání erozi půdy, udržuje druhovou rozmanitost, čistí nám vzduch, tvoří mikroklima a zmírňuje tak lokálně dopady klimatické změny,“ uvádí expert.
Čtěte také
Důležitá je také funkce rekreační. „To ukázalo covidové období, v němž jsme zjistili, že les je místo, kam můžeme jít. Češi mají navíc k lesům o hodně blíž než ostatní národy, jsou pro nás srdcovka.“
„V posledních letech ale české lesy procházejí kůrovcovou kalamitou bezprecedentního rozsahu. Příčiny, které k ní vedly, jsou dlouhodobější a „pracovalo“ se na nich dlouhá desetiletí.“
Tři hlavní příčiny
„Třemi hlavními příčinami, které les oslabují a činí jej zranitelnějším pro kůrovce, je způsob hospodaření v lesích, degradace lesní půdy a proměna klimatu,“ vysvětluje Lněnička.
„Dlouho nám tu padaly kyselé deště, také se tu 200 let intenzivně pěstují jehličnany a jehličí samo půdu hodně okyseluje. Škodí také reaktivní dusík, který vzniká spalováním. Po něm stromy rychle rostou a jsou pak křehké.“
Dnes jsou české lesy významným zdrojem emisí, poměrně podstatně přispívají k uhlíkové bilanci naší země.
Jiří Lněnička
Dále průměrná teplota v České republice za posledních 60 let stoupla o víc než dva stupně. „To má spoustu důsledků, především častější a delší sucha. Vyšší teploty také pomáhají množení kůrovce.“
Lesy ale zároveň fungují jako úložiště jednoho z hlavních skleníkových plynů, CO2. „Moc se o tom nemluví, ale výsledkem všeho toho, co tady zatím padlo, je, že české lesy se namísto pohlcovače emisí staly emitentem uhlíku, uvolňují ho tedy do ovzduší.“
Čtěte také
Uhlíku se ve dřevě zadrží dost, stejně tak v půdě, ale k tomu je potřeba, aby dřevo bylo živé nebo konzervované. „Například v dřevostavbách nebo trvalých výrobcích ze dřeva. Ale ve chvíli, kdy se začne dřevo rozpadat, uhlík se uvolňuje zpět a podobné je to i s půdou po vykácených stromech.“
„Takže dnes jsou české lesy významným zdrojem emisí, poměrně podstatně přispívají k uhlíkové bilanci naší země. Poslední čísla mluví o 10 až 15 milionech tun CO2 ročně, což je víc než veškerá osobní automobilová doprava v naší zemi, takže je to opravdu hodně,“ konstatuje Jiří Lněnička.
Jak by měl člověk správně hospodařit v lesích v době klimatické změny? Poslechněte si celé Studio Leonardo!
Související
-
Lesy jsou vymetené, přiznává mykoložka. Houby nezmizí, ale čekají nás jižnější druhy
Letošní sezóna pořádně zkouší nervy houbařů. Zatímco někde už měli žně, jinde na příchod stále čekají.
-
Jak se národní park mění v popel a co lesy ochrání
České Švýcarsko v plamenech. Jak velká katastrofa národní park postihla? Co rozhoduje o rychlosti šíření požáru? Jak oheň hasit? A jaká spoušť po něm na místě zbyde?
-
Šumavské lesy byly vždy smrkové. Nebo je to jinak?
Převládal na Šumavě vždycky smrk nebo nikoliv? Byly lesy více smíšené a až člověk před 150 - 170 lety je začal přetvářet na čistě monokulturní smrčinu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.