Lesy na Hřensku se obnoví. Výsledek bude pozitivní, tvrdí biolog. Negativa převažují nad hypotetickými přínosy. Je to katastrofa, nesouhlasí lesní inženýr

„Suma negativ a rizik spojených s takovým požárem převažuje nad jednotlivými a někdy trochu hypotetickými přínosy. Podle mě to je katastrofa,“ uvádí v Pro a proti předseda think-tanku Czech Forest a lesní inženýr Jan Příhoda.

Čtěte také

Požár v Hřensku se chová podobně jako ty v jižních státech. Morfologie parku zásah obrovsky ztěžuje, upozorňuje Ošlejšek z HZS

Biolog Přemysl Bobek z Botanického ústavu AV ČR, který studuje vliv požárů na lesní ekosystémy, věří, že si les evolučně vyvinul mechanismy, které mu umožní se s požáry vypořádat. „Požár tak může být i pozitivní.“

„Máme doklad, že požáry se v Českém Švýcarsku vyskytovaly s velkou frekvencí. Z následné reakce systému, kterou sledujeme třeba pomocí pylové analýzy v sedimentech rašelinišť víme, že systém má schopnost se znovu obnovit do původního stavu,“ vysvětluje vědec.

Na požáru v Hřensku nevidím nic přirozeného, vznikl možná z lidské nedbalosti a už týden člověk prolévá lokalitu obrovským množství vody.
Jan Příhoda

Rizika velkých požárů jsou četná, namítá Příhoda. „Máme například mnohem větší hustotu obyvatel na hektar než třeba v severských zemích, kde případné lesní požáry nikoho výrazně neohrožují. Také naše ekosystémy jsou odlišné. Důvodů lze ale najít mnohem víc.“

Člověkem pozměněná krajina

„Lesy plní mnoho dalších funkcí: Chrání půdu, zadržují vodu v krajině, výrazně se podílí na zachycování CO2, působí jako přírodní klimatizace a tak dále. Pokud dojde k požáru, tak na dlouhou dobu tyto funkce mizí a je otázka, za jak dlouho se obnoví,“ upozorňuje lesní inženýr.

Bobek argumentuje příkladem požáru z roku 2006 v lokalitě Havraní skála u Jedřichovic. „Na ploše 18 hektarů se každý můžeme přesvědčit, jak funguje mechanismus obnovy lesa. Regenerace je velmi rychlá, dnes jsou tam víc než desetimetrové porosty a vzniká tam nový les, odolnější, protože v něm bude víc listnatých dřevin.“

Ekologický proces obnovy se nastartuje, o les se nemusíme bát. Bude sice vypadat jinak, ale výsledek bude pozitivní.
Přemysl Bobek

„Vůbec nerozporuji schopnost přírody regenerovat,“ říká Příhoda. „Ale bránil bych se srovnání současného požáru s nějakým historickým. I podle hasičů jde o požár korunový, protože na 2/3 plochy zůstaly kůrovcové souše, které se při hoření promění v obrovskou energii. Devastace nejen plochou ale i teplotou je zde tedy výrazně vyšší.“

Biolog dokládá vliv požárů také na příkladu jehličnatých lesů v oblasti Šumavy v dobách holocénu. „Sem se oheň vracel s periodou asi 300 až 400 let a byl velmi intenzivní.“

Čtěte také

Meteorolog k Hřensku: Smogová situace je lepší, vítr koncentraci ředí. Teď jsou potřeba srážky

„Ano, možná nám lesníkům chybí schopnost podívat se tisíce let zpátky. Otázka je, jestli v době, kdy žijeme ve výrazně člověkem pozměněné krajině, i tak přijmout fakt, že požár je přirozenou součástí života lesa. Já na požáru v Hřensku nevidím nic přirozeného, vznikl možná z lidské nedbalosti a už týden člověk prolévá lokalitu obrovským množství vody. To pro mě není přirozené,“ shrnuje Jan Příhoda.

Akademik uznává, že žijeme v tzv. kulturní přírodě. „Člověk své okolí přetvořil a příroda byla vytlačena do malých ploch. Požáry se vyskytují neustále, v Českém Švýcarsku jich za posledních 35 let bylo 71, ale malé a nerozšířily se dál. Ekologický proces obnovy se nastartuje, o les se nemusíme bát. Bude sice vypadat jinak, ale výsledek bude pozitivní,“ opakuje Přemysl Bobek.

Poslechněte si celé Pro a proti Karolíny Koubové.