Požár v Hřensku se chová podobně jako ty v jižních státech. Morfologie parku zásah obrovsky ztěžuje, upozorňuje Ošlejšek z HZS

26. červenec 2022

Hasiči a další záchranné složky se snaží dostat pod kontrolu plameny v okolí Hřenska. Zatím se to hlavně kvůli počasí nedaří. Kouř z místa požáru byl dnes ráno cítit na řadě míst v Česku. Příčinou byl západní až severozápadní vítr. Jak na místě pokračuje zásah hasičského záchranného sboru? Jak se situace vyvíjí a jaké jsou důsledky požáru?

Hasiči v současné době začínají nasazovat leteckou techniku. „Předpokládáme, že tam budeme mít pět kusů vrtulníků na hašení a další jedno nebo dvě letadla, která by měla zbrzdit frontu šíření požáru,“ říká Petr Ošlejšek, náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru pro IZS a operační řízení.

Čtěte také

Díky speciální technice leteckého hašení nebo hašení pomocí monitoru, které se používají v případě tzv. korunových požárů, jsou schopni dodat velké množství vody.

Na místě situaci komplikují i popadané stromy. „Morfologie národního parku zásah obrovsky ztěžuje, zvláště pozemní cestou. Během noci jsme se tedy soustředili primárně na ochranu budov a teď se během dne budeme opět snažit zastavit nebo zpomalit frontu šíření požáru.“

Omezené kapacity leteckého hašení

Terén je navíc velmi členitý, což způsobuje více front šíření požáru. „Vlivem proudění větru a vznesu hořícího materiálu došlo k rozšíření na několik ohnisek, které se postupně šíří. Takže se tady ten požár v podstatě chová poměrně podobně, jako když jsme viděli záběry z jižních států nebo ze Spojených států, kde vidíme ty mohutné fronty šíření požáru,“ srovnává situaci Ošlejšek.

Hasičský sbor je v kontaktu s agenturou, která mu zprostředkovává satelitní snímkování. Kromě toho jsou pro monitoring situace také využívány bezpilotní prostředky.

Čtěte také

Česko vzhledem k rozsahu požáru a omezeným kapacitám na letecké hašení požádalo prostřednictvím mechanismu Evropské unie o pomoc. „V současné době žádáme o hašení velkoobjemovými letadly a hašení vrtulníky.“

„Letadla přistávají na letišti a jsou plněny z cisteren. Bavíme se o objemech řádově kolem tisíce litrů v případě těch velkoobjemových, kde objem vody může být až šest tisíc litrů. Tam je tedy možnost buď je plnit na letišti cisternami, nebo jsou některé typy schopny nabírat vodu i za letu tak, jak jsme mohli vidět v médiích při požárech v jižních zemích,“ vysvětluje.

Poslechněte si celý společný Speciál Českého rozhlasu Plus a Raadiožurnálu.

autoři: Jan Pokorný , knem
Spustit audio

Související