Požár v Hřensku se chová podobně jako ty v jižních státech. Morfologie parku zásah obrovsky ztěžuje, upozorňuje Ošlejšek z HZS
Hasiči a další záchranné složky se snaží dostat pod kontrolu plameny v okolí Hřenska. Zatím se to hlavně kvůli počasí nedaří. Kouř z místa požáru byl dnes ráno cítit na řadě míst v Česku. Příčinou byl západní až severozápadní vítr. Jak na místě pokračuje zásah hasičského záchranného sboru? Jak se situace vyvíjí a jaké jsou důsledky požáru?
Hasiči v současné době začínají nasazovat leteckou techniku. „Předpokládáme, že tam budeme mít pět kusů vrtulníků na hašení a další jedno nebo dvě letadla, která by měla zbrzdit frontu šíření požáru,“ říká Petr Ošlejšek, náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru pro IZS a operační řízení.
Čtěte také
Díky speciální technice leteckého hašení nebo hašení pomocí monitoru, které se používají v případě tzv. korunových požárů, jsou schopni dodat velké množství vody.
Na místě situaci komplikují i popadané stromy. „Morfologie národního parku zásah obrovsky ztěžuje, zvláště pozemní cestou. Během noci jsme se tedy soustředili primárně na ochranu budov a teď se během dne budeme opět snažit zastavit nebo zpomalit frontu šíření požáru.“
Omezené kapacity leteckého hašení
Terén je navíc velmi členitý, což způsobuje více front šíření požáru. „Vlivem proudění větru a vznesu hořícího materiálu došlo k rozšíření na několik ohnisek, které se postupně šíří. Takže se tady ten požár v podstatě chová poměrně podobně, jako když jsme viděli záběry z jižních států nebo ze Spojených států, kde vidíme ty mohutné fronty šíření požáru,“ srovnává situaci Ošlejšek.
Hasičský sbor je v kontaktu s agenturou, která mu zprostředkovává satelitní snímkování. Kromě toho jsou pro monitoring situace také využívány bezpilotní prostředky.
Čtěte také
Česko vzhledem k rozsahu požáru a omezeným kapacitám na letecké hašení požádalo prostřednictvím mechanismu Evropské unie o pomoc. „V současné době žádáme o hašení velkoobjemovými letadly a hašení vrtulníky.“
„Letadla přistávají na letišti a jsou plněny z cisteren. Bavíme se o objemech řádově kolem tisíce litrů v případě těch velkoobjemových, kde objem vody může být až šest tisíc litrů. Tam je tedy možnost buď je plnit na letišti cisternami, nebo jsou některé typy schopny nabírat vodu i za letu tak, jak jsme mohli vidět v médiích při požárech v jižních zemích,“ vysvětluje.
Poslechněte si celý společný Speciál Českého rozhlasu Plus a Raadiožurnálu.
Související
-
Zatopení a lesní požáry
Mapa světa se velmi brzy začne měnit. Pod vodou zmizí celé státy, například Maledivy, ale také světové metropole. Míst vhodných k životu bude ubývat.
-
Požáry dále sužují svět. U Yosemitského parku znovu hoří, plameny zachvátily Lesbos i Tenerife
Lesní požáry na jihozápadě Francie vyhnaly z domovů přes 36 tisíc lidí. V USA nedaleko Yosemitského národního parku byla kvůli požáru Oak nařízena evakuace 6000 lidí.
-
Dva mrtví ve Španělsku, teplotní rekord v Británii. Západní Evropu sužují vedra, doprovází je lesní požáry
Ve Španělsku oheň za týden zničil už přes 25 000 hektarů porostu. V neděli si vyžádal dvě oběti. Kvůli vysokým teplotám se roztekla ranvej na vojenské letecké základně nedaleko britského Oxfordu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
