Teď je potřeba udělat ty reformy, o kterých jsme tak dlouho mluvili, vyzývá ekonomka Helena Horská

17. květen 2022

Vzrostl počet domácností, které cíleně šetří na spotřebních výdajích, a někteřé se i tak propadají do chudoby, ukázal projekt Českého rozhlasu a PAQ Research Česko 2022 – Život k nezaplacení. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozorňuje, že řešení problémů bude potřeba hledat v proměně celého systému: „V této krizi je potřeba udělat ty reformy, o kterých jsme tak dlouho mluvili.  Cenová stabilita je jenom jeden aspekt celkové makroekonomické a sociální stability.“

Prudký nárůst cen, životních nákladů, energií a potravin podle Horské vedou k tomu, že je třeba přemýšlet o tom, proč současné systémy nefungují. „Proč je přehřátý trh práce? Proč nemáme zajištěnou energetickou bezpečnost a jsme závislá na dodávkách z jednoho státu? Jak to můžeme změnit? Tohle se musí začít řešit zároveň,“ apeluje Horská a přibližuje:

Čtěte také

„Tohle je výsledek mixu hospodářských politik. Co bude dělat centrální banka a jak to bude ladit s politikou vlády – a to nejen v otázce rozpočtů, ale také strukturálních ekonomik. Bavíme se o energetické bezpečnosti, potravinové bezpečnosti, otázky ochrany hospodářské soutěže, o řešení problému na trhu práce, v bytové výstavbě, zdravotnictví, školství.

Nepohoda a nic víc

Jak ukázal projekt Život k nezaplacení, počet domácností s příjmem pod hranicí chudoby jen za poslední půlrok vzrostl z 9 procent na 16. Nejvíce ohroženi jsou samostatně žijící senioři, samoživitelé a samoživitelky.

Život k nezaplacení (logo)

„Pokles životních standardů znamená, že si musíte výdaje, na které jste byl zvyklý, odpustit. A to většinou bolí. Jdeme do nepohody,“ shrnuje Horská.

Jenže zatímco pro některé domácnosti to znamená omezit spotřebu, na kterou byly zvyklé třeba ve formě pravidelných výletů, jiné rodiny dají téměř všechny své příjmy za bydlení a potraviny.

Nemohou si dovolit nic víc. To znamená, že i výdaje za léky jsou problém.
Helena Horská

„Nemohou si dovolit nic víc. To znamená, že i výdaje za léky jsou problém. Pro domácnosti samoživitelů s dětmi je problém i školní výlet nebo výdaje do školy. Tohle je potřeba řešit, tohle znamená pokles životní úrovně. Tyhle domácnosti nemají finanční rezervy a ze seznamu svých výdajů teď budou muset odškrtávat další a další položky,“ zdůrazňuje ekonomka.

Zaměstnanci proti inflaci

Přesto se Česko stále pyšní nejnižší nezaměstnaností v Evropě, na 250 tisíc nezaměstnaných je 350 tisíc neobsazených míst.

„Tyto dva světy – zaměstnavatelů s volným pracovním místem a zaměstnanců – se absolutně rozcházejí v představách, ať už o výši mezd, náročnosti povolání, pracovního nasazení a podobně. Při takto nízké míře nezaměstnanosti se tyto dva světy špatně spojují. Vlastně máme plnou zaměstnanost. A proto tady máme i do budoucna nebezpečný tlak na růst mezd,“ vysvětluje Horská.

V řadě firem ani zaměstnanci nechtějí zvýšit mzdy o 13 procent, aby jim to pokrylo inflaci.
Helena Horská

Zatímco inflace by měla v průměru do konce roku přesáhnout 10 procent, mzdy by letos mohly růst jen asi o 6,5 procenta, odhaduje to Česká národní banka. Lidé nežádají takové zvýšení mezd, aby jim to pokrylo inflaci.

Čtěte také

„Jsou si dobře vědomi, že i firmy bojují o život. A je jim žinantní si říct o výraznější nárůst mezd. A také lidé vědí, že pokud by přehnali svoje požadavky, mohlo by to znamenat, že firma by skončila. Nebo by skončili oni, mohli by být nahrazeni strojem nebo někým levnějším,“ předpokládá ekonomka a dodává:

„To neznamená, že by zaměstnanci měli nést všechny náklady současného šoku, ale možná je na na čase je zapojit do celého procesu a zeptat se jich, co by jim pomohlo zvýšit produktivitu práce. A možná sami omezí spotřebu. A tím, že se začnou chovat racionálněji, sami pomohou zpomalit inflaci.“

Jak Helena Horská hodnotí kroky České národní banky? Poslechněte si celý pořad, ekonomky Heleny Horské se ptá Václav Pešička.

autoři: Václav Pešička , kac
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.