Svojsík objevil pro Čechy skauting, Sokolu se nelíbil

2. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zakladatel československého skautingu Antonín Benjamin Svojsík

Už 145 let uplyne od narození zakladatele českého skautingu, legendárního Antonína Benjamina Svojsíka. Jaká byla jeho cesta k dodnes modernímu hnutí? Na to se v pořadu Portréty pokusí odpovědět publicisté Pavel Hlavatý a David Hertl.

„Ruce mám rozsekány, pořezány a podřeny. Černý jsem od pryskyřice a od mechu. Hlavu však mám jasnou jako lesní vzduch a myšlenky čisté jako voda v potůčku kolem tábora tekoucí,“ zapsal si do deníku šestnáctiletý Jiří Wolker, tehdy ještě zdaleka ne jen básník.

Účastnil se jednoho z prvních skautských táborů u nás, pořádaného mužem, jehož jméno vešlo do dějin: Antonínem Svojsíkem.

Čtěte také

Učitel tělocviku Antonín František Svojsík (1876–1938) svou přezdívku Benjamin získal jako nejmladší člen v Českém pěveckém kvartetu.

S myšlenkou výchovy mladých lidí prostřednictvím návratu k romantickým výletům, k lesní moudrosti a lásce k přírodě, se seznámil v roce 1910. O rok později se o prázdninách vydal do Anglie, aby poznal realitu skautského hnutí.

Hned po návratu začal překládat knížku Roberta Baden-Powella Scouting for boys. A už v roce 1912 vedl skupinu chlapců z Prahy – pěšky na první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice.

Svojsík se pokusil začlenit vznikající skautské oddíly do Sokola, kde je ale nechtěli. A tak  15. června 1914 založil samostatný skautský spolek Junák – Český skaut. První dívčí odbor Junáka vznikl v roce 1915 a v červnu 1919 byl ustaven Svaz junáků-skautů a skautek Republiky Československé.

Právě v letech první československé republiky se Junák stal početně silnou a uznávanou organizací mládeže. Zatímco v roce 1920 měl kolem deseti tisíc členů, v roce 1938 více než 60 tisíc.

Čtěte také

Oddíly Junáka prošla řada známých osobností, například prezident Edvard Beneš, příslušník zahraničního odboje Jan Kubiš, spisovatelé Eduard Štorch a Jaroslav Foglar nebo Štěpán kardinál Trochta.

Vznikaly také další skautské organizace s mírně odlišnými názvy, které sdružovaly mladé lidi na základě vyznání nebo politické orientace.

S nástupem nacismu v Německu usiloval Svojsík o sjednocení skautského hnutí, a to se mu také ještě před smrtí podařilo. Zemřel na streptokokovou nákazu a následný zápal plic po návratu ze studijní cesty do Sovětského svazu. Tam se seznamoval s metodami výchovy ruské mládeže v pionýrských a komsomolských organizacích. Co zajímavého se dozvěděl, s tím už se nikomu nestihl svěřit.

Pavel Hlavatý připomene především začátky českého skautingu a skutečné zdroje Svojsíkovy inspirace a nabídne i některé unikáty z rozhlasového archivu, spojené se Svojsíkovým jménem.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související