Středověk nebyl zlatý věk víry. I tehdy měli lidé rádi diverzitu, ilegální obsah se šířil v rodinách, říká religionista

10. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Inkvizice (1493)

„Středověké inkviziční záznamy jsou takové policejní záznamy středověku,“ říká religionista David Zbíral z Masarykovy univerzity v Brně, šéf projektu DISSINET, který skládá dohromady údaje o inkvizičních záznamech. „Často bychom čekali záznamy o čarodějnických sabatech, ale ve většině jde o suché policejní záznamy o tom, jak se lidé spolu stýkali, prováděli nějaké rituály nebo si vyměňovali knihy, které byly v té době vnímány jako ilegální.“

Cílem projektu, který Zbíral vede a na který získal prestižní grant Evropské výzkumné rady, je využít a shromáždit velký objem dat zhruba o 20 tisících osobách, 5 tisících lokalitách a až o 2 milionech vazeb mezi těmito lidmi a lokalitami.

Čtěte také

„Velmi se zabýváme mezilidskou interakcí předmoderních lidí, tedy něčím, čím se dnes zabývají v celé řadě projektů sociologové. Ale naše specifikum je, že máme tyto detailní prameny,“ vysvětluje Zbíral. 

Jde o data velmi specifická, uznává religionista: „Netýkají se totiž průměrné populace, ale té, která se zapojila do ilegální činnosti, do ilegálního náboženství.“

Přesto tito lidé fungují v běžných mezilidských interakcích. „Ilegální obsah, kterým se zabýváme, se šíří v rodinách, takže sledujeme linie rodinných vazeb, přátelství nebo profesní spolupráce.“

I lidé ve středověku měli rádi diverzitu, vykládali náboženské poselství různými způsoby a z toho také vznikly archivy represe.
David Zbíral

„Nejde tedy o nějaké supertajné a specifické společnosti nebo konspirace, ale o běžné sociální sítě, které se v určitou chvíli začnou zabývat nelegálním obsahem, začnou věřit věcem, které nebyly tehdy většinově přijatelné.“

Čtěte také

Zatím se potvrzuje poznatek, který zaznívá už dlouho od dřívějších badatelů, říká Zbíral: „A to, že středověk není nějaký zlatý věk víry a doba vlády jediného náboženství a ortodoxie. Ale setkáváme se tam s velkou náboženskou odlišností a různými alternativními náboženskými praxemi.“

„Můžeme si proto středověké lidi v tomto představit jako hodně moderní. I oni měli rádi diverzitu, vykládali náboženské poselství různými způsoby a z toho také vznikly tyto archivy represe, archivy zkoumání, kdo se dopouští ilegální náboženské aktivity.“

Jako Google Maps, jen s kacíři

Projekt DISSINET využívá různé výpočetní metody, které jsou i dnes běžnější spíš v přírodních vědách. „Využíváme například geoinformatiku nebo analýzu sociálních sítí,“ přibližuje detaily výzkumu Zbíral.

Čtěte také

Vědci tak umístí konkrétní pramenný fenomén do prostoru a sledují, v jakých oblastech se vyskytuje. „Například existovaly nekonformní řeholní domy katarských řeholníků. A my se díváme, kde se vyskytovaly a jestli tam není nějaká pravidelnost, tedy jestli se shlukují v jedné oblasti,“ říká religionista a popisuje, jak vypadají výstupy bádání:

„Jedním z nich je interaktivní mapa. Výzkum prostorových vzorců nekonformního středověkého křesťanství tak lépe vidíme na mapě.“

Některé věci lépe ukáže statická mapa, ale většinou je dobré využít přiblížení, oddálení a filtrování. „Jako to známe z Google Maps, ale zaměřené ne na restaurace a hotely, ale na středověké nekonformní křesťanství, na to kde se vyskytovaly které náboženské představy a instituce.“

„Dalším typickým výstupem je graf sociálních sítí, což je prostorová mapa toho, jak spolu lidé interagují. Dnes se tomu říká sociální bubliny, ale odborně řečeno jsou clustery v sociální síti. A tím nemyslím dnešní význam spojení, ale širší společenské vztahy,“ shrnuje David Zbíral.

Poslechněte si celé Studio Leonardo. Na výzkum inkvizičních záznamů i wikipedii, kterou plní studenti religionistiky, se Davida Zbírala ptá Martina Pouchlá.

autoři: Martina Pouchlá , oci
Spustit audio

Související