400 let od popravy českých pánů. „Nikomu se do tribunálu nechtělo,“ přibližuje historička krvavý den

20. červen 2021

Před 400 lety bylo na Staroměstském rynku popraveno 27 rebelantů proti císaři. Postavit tribunál ale nebylo jednoduché, protože proti panovníkovi se provinili členové vyšších sociálních vrstev a nikomu se do toho nechtělo, říká historička Marie Koldinská: „Přestože se ti lidé navzájem velmi těžko snášeli a jejich vztahy byly často vyostřené, tak přeci jen patřili ke stejné sociální vrstvě a byli vychováni v tom, že nějaká míra respektu i k názorovému oponentovi je na místě.“

Členství v tribunálu bylo dokonce nabídnuto obětem defenestrace – Vilému Slavatovi z Chlumu a Košumberka a Jaroslavu Bořitovi z Martinic. „Oba to ale odmítli a zachovali si konzervativní přístup, že s nepřáteli se bojuje, ale není cílem je udolat tímto způsobem,“ vysvětluje historička z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Za emočně nejsilnější moment pokládá Koldinská na základě dochovaných materiálů samotnou exekuci tak, jak ji zmapovali přítomní kněží, kteří odsouzence doprovázeli na popraviště.

„Byl tam luteránský a utrakvistický kazatel. Kněz Jednoty bratrské nebyl povolen, nicméně tam byli i katoličtí duchovní, protože existovala představa, že někdo by na poslední chvíli mohl konvertovat. A také byl mezi popravovanými jeden katolík.“

Zpovědní rozhovory jsou velmi dojímavé. Lidé – kteří byli různých konfesí –, když stáli před smrtí, hledali boží náruč stejným způsobem.
kazatel Pavel Černý

Jediným ortelovaným z řad katolíků byl Diviš Černín z Chudenic, jehož bratr Heřman dokonce zasedal v tribunále. „Je zdokumentováno, že Heřman Černín odešel a vrátil se, až když byl jeho bratr mrtvý,“ popisuje Marie Koldinská.

Čtěte také

Hrůza, kterou Pražané sledovali, byla o to větší, že k odsouzení a popravám došlo až s odstupem od slavné bitvy na Bílé hoře, říká kazatel Církve bratrské Pavel Černý:

„Zpovědní rozhovory, které se dochovaly, jsou velmi dojímavé. Je to pozoruhodný materiál, který po teologické stránce ukazuje, že nakonec lidé – kteří třeba byli různých konfesí – tak když potom stáli před smrtí, hledali boží náruč stejným způsobem.

Černý je přesvědčen, že pobělohorské události ve svém důsledku velmi poškodily České království. „Řada vynikajících lidí různých profesí opustila zemi. A pokračovalo to v několika vlnách – České království svým způsobem přišlo o určitou inteligenci. Byla to veliká rána.“

Koldinská ale upozorňuje, že podobné důsledky s sebou nese každý válečný konflikt.

27 plus 2 

Na závěr historička doplňuje, že odsouzených bylo původně celkem 29. V jednom případě ale došlo k omilostnění a elitní pražský právník Martin Fruwein z Podolí v obavě z mučení spáchal sebevraždu skokem ze střechy Bílé věže už dva týdny před exekucí.

Čtěte také

Čtrnáct dní před velkým popravováním byla jeho hlava vystavena na tehdejším Koňském trhu, dnešním Václavském náměstí. „Všichni Pražané tak mohli předjímat, co se bude odehrávat onoho 21. června,“ uzavírá historička.

Poslechněte si celou debatu Vertikály.

V první části pořadu uslyšíte o novém spolku, který pomáhá obětem zneužívání v církvi, o poselství papeže na konferenci o globální bezpečnosti a dozvíte se také o polygamii a postavení žen v Indii nebo znovuotevřené Matissově kapli. Pořadem provází Naděžda Hávová.

autoři: Eva Hůlková , marz
Spustit audio

Související