Ženy ve středověku a raném novověku vyhnaly z pivovarnictví i pomluvy. Mohly být předobrazem čarodějnic?

24. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vyobrazení Eleonory z Rumanic

V 16. století napsal britský spisovatel John Skelton satirickou báseň o Eleonoře z Rumanic. Krčmářku vykreslil jako starou škaredou babu, která šidila pivo tak, že do něj přimíchávala svoje sliny i slepičince. Vaření piva v té době patřilo mezi obvyklé domácí činnosti a následný prodej přebytku nápoje dokázal nejen vylepšit domácí rozpočet, ale taky zajistit neprovdaným ženám a vdovám slušné živobytí.

Vládu nad pivovarnictvím v dalších desetiletích ale získali muži. A často si při tom počínali podlým způsobem.

Americká historička Judith Bennettová v knize o pivovarnictví a ženské práci v letech 1300 až 1600 uvádí několik případů, jak ženy pivovarnice přišly o své živobytí. Například Christine Colmereová přišla o zákazníky poté, co Simon Daniel rozhlásil, že má lepru. Mezi takzvanými „alewifes“ se ale našly i nepoctivé podvodnice. Třeba Alice, manželka Roberta de Caustoneho z Londýna, v roce 1364 prokazatelně pivo šidila a podměrečně prodávala.  

Nařčení z čarodějnictví čelily travičky, pastýřky i šenkýřky

Muži ženy z pivovarnictví postupně vytlačili. Za změnou poměrů v živnosti mohla být její profesionalizace, nástup nových technologií, ale i zhoršující se obraz žen ve společnosti. V Evropě se na něm ve velké míře podepsala i církev. Ta začala ženy označovat za slabé a nemravné. Přisuzovala jim spolupráci s ďáblem. Trend ve velké míře ovlivnil i čarodějnické procesy, které měly v různých oblastech kontinentu trochu odlišnou podobu.

V Anglii byly trest smrti v případech domnělého čarodějnictví vzácné. Když už, odsouzenci většinou končili na šibenici

Například v Anglii obvinění z čarodějnictví většinou mířilo na neoblíbené ženy a nemálokdy souvisely s pomluvami. U nás zase velmi často mířilo na travičky, loupežníky a podvodníky, ale taky na nevinné pastýře a pastýřky, statkářky a sedláky, mastičkářky a bylinkářky, nebo na šenkýřky.

Například Jindřich Francek v knize Čarodějnické příběhy připomíná případ šenkýřky Maruše, které chtěla mít víc hostů. Měl jí k tomu dopomoci do sudu zavěšený palec, který děvečka uřízla oběšenci. Mělničtí konšelé ji vyslýchali v roce 1576. Jak případ dopadl, není známo.

Nejslavnější čarodějnické procesy na našem území, tedy takzvaný losinský a šumperský hon na čarodějnice, ale souvisely s majetkovou motivací přizvaného inkvizitora – Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu.

Žádný z dochovaných čarodějnických procesů v českých zemích pravděpodobně nesouvisel se ženami zapojenými do pivovarnictví.

Podnikání žen ve středověku a raném novověku

Naopak v západní Evropě, ale i u nás historické prameny dokládají samostatné podnikání žen. Neprovdané ženy, manželky i vdovy mohly za určitých podmínek mít vlastní živnost nebo dokonce zastávat řemeslo. Zvláštní postavení pak měly právě vdovy. Ty totiž mohly zdědit živnost po svém zesnulém manželovi.

Čtěte také

Podle historičky Michaely Antonín Malaníkové z Univerzity Palackého v Olomouci vdova získala kromě části majetku taky dispoziční práva k němu. „To jí třeba umožňovalo po nějakou dobu pokračovat v manželově řemeslu. Pokud se ale podruhé vdala, její nový muž, pokud byl z oboru, mohl snadněji dosáhnout třeba na mistrovský status, pokud mistrem byl už předchozí manžel. Mistrovský status byl totiž v průběhu pozdního středověku a začátkem raného novověku mnohem hůře dostupný,“ dodává Michaela Antonín Malaníková.

Přebírání živnosti vdovami na území českých zemí fungovalo i v pivovarnictví, jak říká historik pivovarnictví Michal Horáček. „Na našem území pivovarnictví souviselo s právovárečnými domy. Na vaření piva bylo potřeba mít takové právo. Žena se po smrti manžela-pivovarníka stala vedoucím této činnosti, tedy nákladníkem nebo pivovarníkem. Ale co je zajímavé, nebyly to jen vdovy, ale i dědičky po otci. Jsou důkazy, že ženy mohly dědit řemeslo po otci. Takže vidíme, že ženy od středověku až do novověku v pivovarnictví byly.“ Pohled na pivovarníka jako pouze na muže je tak podle Michala Horáčka stereotypní.

Spustit audio