Sto let po Čapkově R.U.R. začínají svět ovládat roboti. V USA se stále častěji používají ve službách

O samotné premiéře Čapkovy hry Mims píše: „Byla senzací. Během dvou let byla přeložena do třiceti jazyků, včetně angličtiny, kterou obohatila o slovo ,robot‘. Čapkova vize nedobrovolných otroků lidstva, kteří povstali a zničili své stvořitele, formuje od té doby náš názor na automatiku a nás samotné.“

Dospěli jsme k bodu zlomu

Heather Knightová je inženýrkou v oboru společenské robotiky a jednou z třinácti členů robotického programu Oregonské univerzity. Loni v říjnu ji v prostoru univerzitního kampusu překvapil konvoj šestikolových samořiditelných vozidel firmy Starship Robotics. Ta se s univerzitou dohodla, že jí bude pomocí robotů bezkontaktně dodávat obědy.

„Dospěli jsme do situace, kdy už ani robotičtí vývojáři netuší, kdy v kampusu potkají robota,“ komentovala to Knightová.

Čtěte také

Miloš Doležal píše o zlu i Josefu Čapkovi. „Pro nacisty to byl šovinista, co zesměšňoval Vůdce,“ říká

To, že dnes vídáme roboty v obchodech, hotelech, zdravotnických zařízeních, na ulicích i nad hlavou, ukazuje, jak rychle se vyvíjejí. Dospěli jsme k bodu zlomu.

V roce 2019 bylo prodáno a uvedeno do provozu 373 tisíc průmyslových robotů, uvádí Mezinárodní federace robotiky (IFR), která shromažďuje data na základě údajů z prodeje. Jejich počet od roku 2014 každoročně stoupá o 11 procent. Dnes na světě pracuje dva a tři čtvrtě milionu průmyslových robotů.

Tito průmysloví roboti jsou „potomci“ první robotické paže firmy Unimate, kterou v roce 1961 zavedla ve své továrně automobilka General Motors. Dnes už se ve výrobě používají běžně a vykonávají práce, jako je sváření, natírání nebo montování. Pracují tvrdě, ale moc chytří nejsou.

Servisní roboti jsou chytřejší

V roce 2019 se prodalo a nainstalovalo také 173 tisíc profesionálních servisních robotů, kterých by ale už za dva roky mělo podle prognóz přibývat každoročně asi 537 tisíc.

Čtěte také

Pštros, kterého vyrobí každý. Na ČVUT vyrobili levného robota a návod na něj chtějí nabídnout všem

Servisní roboti plní i jiné úkoly než jen práce ve výrobě. Vyskytují se například i v oblasti obranných technologií, v automatizovaných skladech nebo se využívají k dezinfikování v nemocnicích.

Tito roboti jsou mnohem chytřejší, protože jsou vybaveni vyspělým softwarem, senzory, wi-Fi nebo jinou formou internetového připojení. Nejsou také ukrytí v továrnách jako průmysloví roboti, ale pracují po boku lidí, a nikoli ve speciálních vyhrazených prostorech, kam člověk nesmí.

Jestli bude vývoj pokračovat současným tempem, předběhne počet profesionálních servisních robotů množství těch průmyslových. Tento trend přinese nové výhody firmám a zákazníkům, ale i nové výzvy pro dělníky. Nejvíc profesionálních servisních robotů se používá v logistice.

Průkopník Mick Mountz

K průkopníkům robotů s novým typem softwaru patří i zakladatel firmy Kiva Systems Mick Mountz, jehož cílem je vyrábět finančně dostupné roboty, kteří budou flexibilnější a adaptabilnější než jejich předkové, tedy roboti průmysloví.

„Hlavní rozdíl mezi automatikou dnes a před nějakými padesáti lety je ten, že jsme jim přidali software,“ říká Mountz. Stejně zásadní dopad mělo dodání internetového připojení a senzory, jako třeba kamery.

Mountz v roce 2012 koupil firmu Kiva Amazon a přejmenoval ji na Amazon Robotics. Američané ji dnes nejvíc znají jako výrobce pojízdných jednotek ve tvaru krabic na pizzu ve skladech Amazonu, kde předávají zboží lidským pracovníkům, kteří pak zakázky balí.

Roboti proti koronaviru

Mnoho oblastí průmyslového světa, od dopravy až po výrobu, však zatím roboty nového typu ještě nepoužívá. Přitom se už osvědčili při výkonu nejrůznějších úkolů, jak ukazuje výzkum doktorky Robin Murphyové z Texaské univerzity. Hned na začátku koronavirové pandemie začala se svým týmem zjišťovat, jak roboti pomáhají lidem, aby se vyrovnali s dopady covidu-19.

Čtěte také

Stát potřebuje digitální akceschopnost, ale zatím se dostává do první fáze úleku, říká IT podnikatel

Tým zdokumentoval 326 různých robotů používaných v 29 aplikacích, telemedicíně, při dezinfekci nemocnic, v karanténě, při donáškách, na stavbách, v zemědělství, logistice nebo v laboratořích. V 87 procentech případů šlo o již existující typy robotů, kteří byli upraveni tak, aby mohli pomoci proti novému viru, říká doktorka Murphyová a s potěšením kvituje, že firmy používají roboty rády.

Doktorka Knightová z Oregonské univerzity zase soudí, že pandemie přijetí robotů urychlila. Lidé mají obecně odpor ke změnám, ale války a katastrofy mohou vyvolat velmi rychlou proměnu.

Nápady, které se nepovedly

Někdy se však roboti nepovedou. V roce 2019 musel první „robotický hotel“ na světě zlikvidovat více než polovinu ze svých 243 robotů, protože komplikovali život hostům i svým spolupracovníkům.

V listopadu 2020 zase zrušil americký obchodní řetězec Walmart plán na zavedení robotů do obchodů, kde měli vybírat zboží z regálů, protože zjistili, že lidé tuto práci dělají výkonněji.

Automatizace jako riziko

Navzdory občasným problémům představují roboti rostoucí problém pro americké dělníky. Stále častěji se používají i ve službách, což je ve Spojených státech obor mnohem rozsáhlejší než výroba, a mohli by tak ovlivnit i životy milionů dalších lidí. 

Čtěte také

Petr Holub: Průmysl jako skála českého hospodářství

Podle analýz Brookingsova institutu nahrávají zvýšenému zavádění robotů období recese, protože klesají příjmy a firmy nemají na vyplácení mezd. Automatizace se pak stává holou nutností.

Když ale recese pomine, automatizace zůstává. Nicméně i když z dlouhodobého hlediska zvyšuje hospodářskou produktivitu a vytváří více pracovních míst, v krátkodobém horizontu vede k nezaměstnanosti a horší práci pro ty, které odsunula stranou.

Doktorka Knightová ještě před deseti lety na přednáškách říkávala, že robotická revoluce probíhá, ale jen za zavřenými dveřmi, tedy v továrnách a skladech. Dnes se však tato revoluce odehrává přímo před našima očima, a to dokonce i v soukromí. V našich bytech, na pracovištích, v ulicích i na nebi se roboti stávají každodenní součástí našeho života víc než kdykoli dřív.

Čtěte také

Miloš Doležal píše o zlu i Josefu Čapkovi. „Pro nacisty to byl šovinista, co zesměšňoval Vůdce,“ říká

Sto let poté, co Karel Čapek přispěl slovem robot do angličtiny, se ještě nikdy nestalo, že by skuteční roboti zešíleli a všechny nás zničili jako v Čapkově dramatu i nesčetných knihách a filmech.

V jednom ale měl Čapek pravdu: Jak robotů přibývá a plní stále víc úkolů na stále více místech, začínají mít svým způsobem navrch, podotýká Christopher Mims v deníku Wall Street Journal.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, který připravila Gita Zbavitelová.

Uslyšíte také o problémech s distribucí vakcín proti covidu-19 v Evropě, o otřesech, které Alexej Navalnyj způsobil Kremlu. Probereme také odhady, kdo stane po Angele Merkelové v čele Německa.