Petr Holub: Průmysl jako skála českého hospodářství
Někdy je člověk za dobré zprávy opravdu vděčný. Zvláště v temných časech pandemie, se kterou si nevíme rady. Přesto něco funguje dobře – a myslí se tím sektor průmyslu.
Definitivně se vypořádal s propadem po jarním zastavení výrobních linek, a jak právě hlásí Český statistický úřad, v říjnu poprvé překonal objem loňské produkce. Někdy až překvapuje, jak málo dokáže potěšit v těžkých časech.
Čtěte také
Ani není možné předvídat, že industriální podniky mají všechny potíže za sebou a že je druhý lockdown vůbec nezasáhne. Přinejmenším první měsíc po návratu koronaviru však zvládli průmyslníci i jejich zaměstnanci nad očekávání dobře, a to je ostatně druhá dobrá zpráva.
Jakékoli oslavné fanfáry je teď možné okamžitě zpochybnit. Tuzemský průmysl se v posledních letech potýká s potížemi a jeho produkce stagnovala zvláště z toho důvodu, že se příliš zaměřil na výrobu automobilů včetně subdodávek ze strojírenského, elektrotechnického, textilního i chemického průmyslu. Poptávka po autech však globálně klesá, a to se muselo projevit. Zavření továren v březnu a dubnu zrychlilo propad, naštěstí však zůstala nějaká neuspokojená poptávka, kterou je možné na podzim dorovnat. Jak to bude s automobilovým průmyslem v příštím roce, o tom je možné jenom spekulovat.
Pravidla s názvem kurzarbeit
Čtěte také
Tyto námitky jsou nepochybně vážné a nezbývá než věřit, že na ně byznysmeni hledají odpověď. Ovšem v této chvíli je kvalita průmyslové výroby a pevnost dodavatelských řetězců tím základním ekonomickým principem, na kterém je možné stavět budoucí prosperitu.
Pouze tržbami průmyslových podniků se dostávají do země peníze, které bude možné investovat a které budou utrácet jejich zaměstnanci. Maloobchod a služby mohou klesnout pod další ranou v podobě druhého lockdownu, stavebnictví může v beznadějných časech zpomalit, na odbyt v Německu a jeho prostřednictvím na rostoucích asijských trzích se v této chvíli dá spolehnout.
Ekonomické údaje z počátku druhé krizové vlny mimoděk ukazují zásadní poučení pro celou společnost. Státní pomoc postiženým je dobrá, ztráty z vážnějších krizí však nahradí jen zčásti a naději na návrat prosperity nepřináší ani náhodou. Z hospodářských potíží nás může vytáhnout jen sektor, který stojí čistě na soukromých financích a který má ze všech odvětví se státem nejméně společného.
Teď se zdá, že si toho představitelé státu nejsou vědomi. Rozhazují peníze, kde se dá, ovšem zatím nenašli čas na jakékoli opatření, které by umetlo cestu průmyslníkům. O zavedení pravidel s názvem kurzarbeit se mluví od léta, věrohodný návrh však dosud do Sněmovny nedorazil. Průmysl si poradí i bez toho, z pohledu veřejného prospěchu to je ale řádově důležitější než jakékoli dotace, dávky či snižování daní.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
