Petr Holub: Koronavirus v ekonomice. Češi patří k nejvíc zasaženým
Evropa skočila do rozbouřených vod druhého lockdownu – příliš rychle, než aby domyslela ekonomické důsledky.
Pandemie opravdu mění poměry takovým tempem, že není možné včas popsat, co se děje na ekonomickém poli. O to je cennější, když se nějaké podrobné hodnocení ekonomického vývoje přece jen objeví, i když popisuje nedávno minulé časy. Přinejmenším si můžeme představit, v jaké kondici bylo hospodářství, když na něj dopadla nová vládní opatření proti koronaviru.
Čtěte také
Podrobnou analýzu představil Eurostat, když shromáždil údaje o hrubém domácím produktu za první tři čtvrtletí ve většině evropských zemí. Česko ve srovnání nedopadá právě excelentně.
Nepřekvapí, že v prvním čtvrtletí zaznamenal Eurostat ve všech zemích mírné zpomalení, ve druhém čtvrtletí přišel první lockdown a s ním hluboký hospodářský propad. Ve třetím čtvrtletí se Evropa dočkala prudkého oživení, ovšem hospodářský výkon nedosáhl úrovně minulého roku. Dnes už je vidět, že se v zimě bilance opět zhorší a že koronavirová krize dostane v ekonomice podobu dvojitého W.
Nějak se živit musíme
Eurostat zmapoval, že ekonomika se ve většině evropských zemí včetně Česka propadla v druhém čtvrtletí o deset procent, ovšem v některých z nich, konkrétně v Portugalsku, Španělsku, Francii, Itálii a Rakousku, se výkon snížil až o 20 procent. Tomu se dá snadno porozumět, protože vesměs jde o země se silným sektorem cestovního ruchu.
Čtěte také
Také zmíněné státy se přes léto rychle zotavily, ovšem v součtu nepochybně patří turistické země k hlavním poraženým prvního období koronavirové krize. Jejich hospodářský výkon se ve třech čtvrtletích v průměru snížil o 8 až 12 procent, přitom v některých zemích zvláště na severu Evropy včetně Polska byly ztráty na hrubém domácím produktu jen tři procenta.
Z tuzemského pohledu jsou zajímavé dvě země, které patřily po pěti turistických lokalitách k nejvíc zasaženým, konkrétně Belgie a Česko, kde ekonomika ve třech čtvrtletích ztratila 7 procent. Bez velkého přemýšlení člověka napadne důvod. Jde o státy, které mají k počtu obyvatel nejvíc nakažených, zároveň jejich lockdown patří k těm nejpřísnějším. Koronavirus nezasáhl ekonomiku prostřednictvím turistického průmyslu, přesto místním podnikatelům i zaměstnancům změnil život významněji než kolegům odjinud.
Proto není divu, že ekonomika obou zemí, Belgie i Česka, vstupuje do druhého lockdownu víc otřesená než na severu Evropy či v Německu. Česko dokonce ztrácelo v samotném třetím čtvrtletí proti loňsku nejvíc s výjimkou Španělska a Rumunska. Jinak řečeno: ani ve zdravotnické krizi není možné zapomínat, že se nějak musíme živit.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.