Stát by neměl určovat, jaký zisk je ještě mravný. Spíš nasvěcovat prostředí a podporovat konkurenci, říká ekonom Rod

Čtěte také

Prověříme tři základní potraviny, proč zdražily a kde jsou zisky, říká šéf ÚOHS Mlsna

V únoru výrazně podražila rýže, mouka, vepřové maso, mléko a především vajíčka. Ta u nás vyskočila nejvíce z celé Unie, téměř o 100 procent. Také cena tuků vyletěla o 40 procent a cukr podražil o 75 procent. Růst cen je tak výrazný, že se s ním rozhodla bojovat i vláda.

Na ministerstvu zemědělství už několik týdnů jedná meziresortní pracovní skupina, která má za úkol zjistit, co a kdo za tak výrazné zdražení potravin může. Antimonopolní úřad by měl první výsledky šetření mít k dispozici do konce dubna. Pokud z nich vyplyne něco nekalého, budou podle ministra Nekuly následovat sankce a exemplární tresty, které by měly všechny viníky umravnit. Hodnotit se přitom bude i přiměřenost marží.

Síla spotřebitelů

Podle ekonomky Jany Matesové je evidentní, že na českém trhu je něco špatně, protože celosvětový index vývoje cen potravin naopak dlouhodobě klesá. „Co stát může dělat, je-li ekonomika založená na tržním principu a demokratickém systému, je udržování konkurence na trhu, protože jinak se na tržní mechanismus nemůže spolehnout. A na to český stát rezignoval,“ říká.

Čtěte také

Základní potraviny v únoru mírně zlevnily. „Jde o standardní proces. Nejdražší jsou v lednu a první půlce února, pak ceny klesají,“ míní Prouza

Aleš Rod, ekonom z Centra ekonomických a tržních analýz a člen Národní ekonomické rady vlády, uvádí, že meziresortní komise pomůže, ale jiným způsobem, než si veřejnost představuje.

„Největší přínos té komise je, že se ceny potravin a to, jak se určují, dostaly do veřejné diskuse a že se lidé začnou ještě více zajímat o to, kolik co stojí. Tak jako před 10 lety, kdy byla velká diskuse o bankovních poplatcích a o cenách bankovních služeb. Bez toho, aniž by stát někomu nařídil, že ty ceny musí být u běžných účtů nulové, se spotřebitelé začali zajímat. Začali bankám dávat výpovědi ze svých služeb a šli za levnějším. Banky pak zlevnily a marže na službách srazily na minimum,“ vysvětluje Rod.

Čtěte také

Kateřina Smejkalová: Potraviny nad zlato

Přichází tak s tím, že potraviny začnou zlevňovat především díky mediálnímu tlaku a tlaku na spotřebitelské peněženky. Ceny potravin by tak podle něj měly být v tuto chvíli na pomyslném vrcholu, ačkoliv meziroční růst, ke kterému v posledních měsících došlo, tomu ale nenasvědčuje.

„Ten nižší základ v minulém roce ještě povede k tomu, že pořád budou média chrlit bombastická čísla. Ale já jsem jako někteří moji kolegové ekonomové přesvědčen, že v tom dynamickém prostředí má cenu sledovat hlavně meziměsíční změnu cen potravin. A tam si myslím, že už 10. dubna, kdy zveřejní Český statistický úřad data za březen, nás čekají pozitivnější zprávy,“ míní.

Navyšování cen je pro obchodníka běžné

V tuto chvíli je těžké najít přesného viníka přemrštěných cen, protože se v tomto případě musí hledět na mnoho faktorů. Podle Roda je například jednou z problémových položek započítávání či nezapočítávání DPH do cen, případně také to, jestli výrobci prodávají zboží objemově nebo váhově nezabalené.

Čtěte také

Řetězce nám diktují ceny a zdražují víc, než musí, tvrdí prezident Agrární komory

„Výrobci prodávají například za tunu, což když se rozpočte na kilo, tak je to super. Akorát když prodáváte obrovský pytel nebo kubíkovou nádrž s nějakou tekutinou, tak je to něco jiného, než když prodáváte malé balení, které někdo musel přivézt, zabalit, odvézt, skladovat a třeba chladit. Ten dodavatelsko-odběratelských řetěz není úplně tak jednoduchý, že bychom řekli: ‚zemědělec prodává za čtyři a prodejna prodává za 40. Ona má na tom 36 korun zisk.‘ To je velmi špatná zkratka, které se někteří dopouštějí,“ říká.

Kromě toho si ale také myslí, že pokud skutečně v té vertikále neprobíhá nelegální dohadování, jako je kartel a podobně, tak to, že si chtějí obchodníci vydělat, je zcela běžná věc a není na tom nic špatného.

„Stát by neměl dle mého názoru určovat, jaký zisk je ještě mravný, jaký je nemravný, kolik tomu podnikateli stačí a kolik už je přespříliš a za to bychom ho měli zdanit. To je věc, kterou já tvrdím dlouhodobě. Myslím si, že právě stát by měl to prostředí spíše nasvěcovat, aby pomáhal spotřebitelům dělat lepší rozhodnutí, a zároveň by měl, jak říkala paní Matesová, podporovat konkurenci. A to je věc, kterou si myslím, že nedělá úplně dostatečně,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.