Srbové jsou v ulicích. Každý má trochu jiný důvod, všichni ale nechtějí zemi strachu a nenávisti
Desítky tisíc lidí už několik týdnů protestují v srbských městech proti násilí. Do ulic vyšli po dvou tragických útocích ze začátku května. Zemřelo při nich dohromady 17 lidí – většinou děti. Protestující chtějí, aby se násilí a jeho propagace vytratily z veřejného prostředí. Protesty se postupně vyvinuly do protivládních demonstrací – a účastní se jich lidé z různých skupin společnosti.
„Před necelým měsícem se staly tragédie, které nás všechny zranily a ze kterých se jako společnost jen těžko vzpamatujeme,“ řekl srbský herec Milan Marić na šestém protestu proti násilí v Bělehradě (9. června).
„Vím, že nemůžeme vrátit čas. Vím, že nemůžeme vrátit jejich životy, ale můžeme udělat vše pro to, aby se něco takového už nikdy nikomu jinému nestalo. To, co můžeme slíbit, že napravíme tuto společnost a nikdy se jí nevzdáme,“ dodal.
Čtěte také
Marić ve své řeči před desítkami tisíc demonstrantů shrnul to, co všechny z nich na protesty přivádí: boj proti násilí i nespokojenost s tím, jak se v dnešním Srbsku žije.
„Ne zemi nenávisti, ne zemi strachu, ne zemi, ve které vám vláda říká: ,Jděte jinam, pokud se vám zde něco nelíbí‘,” řekl také Marić.
Protesty proti násilí v Srbsku vyvolaly dvě masové střelby ze začátku května. Při té první střílel třináctiletý chlapec a na základní škole v Bělehradě zabil osm spolužáku a jednoho dospělého. Další dívka zemřela o několik dnů později na následky zranění.
Hned dva dny po střelbě pak útočil 21letý mladík ve vesnicích nedaleko Bělehradu a zabil sedm lidí. Na protestech přesně měsíc po prvním útoku zazněla i klavírní kompozice s názvem Emoce, kterou složil jeden ze zabitých žáků.
Omítači vlády i Putina
Pořadatelé protestů chtějí konec propagace násilí ve veřejném prostoru, požadují i odstoupení ministra vnitra a šéfa tajné služby BIA. Na demonstrace ale lidé chodí i z různých jiných důvodů a například otevřeně odmítají vládu prezident Aleksandra Vučiće.
Na demonstraci přesně měsíc po prvním tragickém útoku se objevila i menší skupina, která podporovala Vladimira Putina.
Čtěte také
Vlajku s jeho obličejem na demonstraci přinesl Ivan, přišel proto, že nesouhlasí se srbskou vládou. „Jsem proti diktatuře, kterou sem přinesli ze zahraničí. Srbsko je teď kolonií - a její vůdce prezident Vučić. On je prodloužená ruka Američanů a Angličanů,” říká demonstrant. Putin podle něj světu přináší mír.
Přišli ale i ti, kteří naopak odmítají podporu Rusku a chtějí, aby se protesty držely striktně v mezích boje proti násilí.
„Přišel jsem, protože naše vláda je špatná. Dělá vše kromě toho, co je v zájmu lidí. A náš protest je klidný, to je ta jediná správná věc. Jediný způsob, jak můžeme uspět a něco změnit za podpory většiny obyvatel,“ popisuje motivy student Matija. Srbsko je podle něj dost proruské. „Pro hodně lidí je Putin zachránce Srbů. Ti co jsou tady, přišli hlavně podpořit Srby v Kosovu.”
Čtěte také
Matija mluvil o nepokojích na severu Kosova, kde kosovští Srbové už několik týdnů protestují proti starostům několika obcí na severu země. Jsou to totiž politici z albánských stran, kteří byli zvoleni v dubnových volbách.
Srbové žijící na severu Kosova se ale voleb neúčastnili, bojkotovali je. Za konci května se kosovští Srbové střetli s kosovskou policií a vojáky mise NATO KFOR a zraněno bylo asi 80 lidí. Demonstranti v Bělehradě už kosovské Srby také podpořili – i tady chtějí ukončení násilí.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Za obzorem Magdalény Fajtové.
Související
-
Kosovo má novou vládu, ale staré problémy. Snížíme rozdíly mezi lidmi, řekl staronový premiér Kurti
Kosovo má novou vládu se staronovým premiérem Albinem Kurtim. Kam vlastně země směřuje a jak ochotná bude nová vláda pokračovat v dialogu s Bělehradem?
-
Po vítězství nacionalistické levice čekají Kosovo turbulentní změny
Bude zajímavé sledovat, jak se vítěz voleb Albin Kurti vypořádá s korupcí a chudobou. Ještě bouřlivěji než dosud by se pak mohly vyvíjet vztahy se Srbskem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.