Srbsko kosovskou hranici vojensky určitě nepřekročí. Nepokoje však teď Vučićovi přijdou vhod, říká novinář Naegele

31. květen 2023

Neshody ohledně místních voleb v Kosovu vyvolaly nové rozbroje mezi kosovskými Albánci a srbskou menšinou. NATO se rozhodlo posílit mezinárodní jednotky KFOR, které hlídají hranice na severu Kosova, srbský prezident Alexandr Vučić na druhé straně zvýšil bojovou pohotovost na nejvyšší stupeň.

Srbská menšina se v posledních kosovských volbách rozhodla nezúčastnit hlasování, volení Albánci tak dostali drtivou většinu hlasů. S pomocí kosovské policie chtěli obsadit radnice v obcích, kde Srbové tvoří drtivou většinu obyvatel.

Čtěte také

„Policie musela použít násilí. Davy sundaly srbské vlajky a nahradily je těmi kosovskými, a to poprvé od vyhlášení nezávislosti před 15 lety. Bělehrad podle mých informací poslal speciální maskované oddíly v civilu, které válčily s policisty a s vojáky ze dvou pořádkových oddílů KFOR. Zaútočily i na novináře z mezinárodních agentur,“ popisuje detailně situaci novinář a bývalý politický ředitel mise OSN v Kosovu Jolyon Naegele.

Výsledkem bojů bylo údajně 50 raněných Srbů a 30 zraněných členů pořádkových sil KFOR, dále množství zničeného zařízení novinářů.

Vojenské řešení

Podle Naegeleho jsou vojenské jednotky srbské policie uváděny do stavu nejvyšší pohotovosti často. V současnosti je však nemyslitelné, že by jednotky překročily hranice do Kosova, protože zemi hlídají severoatlantické jednotky KFOR.

Vučićovi přijde kosovská karta vždycky vhod, když je jeho prezidentství pod palbou.

„KFOR má přes 3 tisíce vojáků z více než 20 států. Asi 550 z nich tvoří američtí vojáci, k nim se teď přidá zhruba dalších 700 vojáků, aby posílili ty, kteří tam jsou. Takže Srbsko určitě hranici vojensky nepřekročí,“ míní Naegele.

Čtěte také

Podle něj současná situace přijde vhod srbskému prezidentu Vučićovi poté, co začátkem května proběhly v Bělehradě dvě masové střelby a velké demonstrace.

„Pro jeho vládu přijde kosovská karta vždycky vhod, když je jeho prezidentství pod palbou,“ komentuje.

Vojenské řešení kosovských nepokojů by tak pravděpodobně nemělo v Bělehradě žádnou podporu. Když však pomineme hlavní město, zejména jih Srbska by podle Naegeleho byl k vojenskému řešení vstřícnější.

Vzbouřené reakce

Většina politických reakcí z mezinárodních kruhů je podle Naegeleho spíše rétorickým cvičením.

Moskva v současné situaci nemá zájem na tom, aby byl v Kosovu klid.

„Ovšem když významní činitelé Evropské komise nebo americký či britský velvyslanec v Kosovu či zastupitel EU v Kosovu říká, jaké budou důsledky takového chování, je v tom už nejspíše nějaké stupňování.“

Například v úterý oznámil americký velvyslanec v Kosovu, že se kosovská armáda letos nezúčastní vojenského cvičení v rámci NATO.

Čtěte také

„To určitě povede ke zpomalení implementace letošní Ohridské dohody,“ říká Naegele.

Prosrbské reakce Moskvy v současnosti podle něj už nikoho nepřekvapují. Rusko vyzvalo Západ, aby skončil se svou falešnou propagandou a přestal z incidentu v Kosovu obviňovat zoufalé Srby.

„Moskva v současné situaci s Ukrajinou i poté, co v roce 2008 okupovala Severní Osetii a Abcházii, nemá zájem na tom, aby byl v Kosovu klid,“ dodává.

Jolyon Naegele

Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové v audiozáznamu.

Spustit audio

Související