Kosovo je teď pro Moskvu snadný terč. Možná i nové ohnisko střetu Putina se Západem, tvrdí novinář Naegele
Jedinou evropskou zemí, která aktivně v současné situaci podporuje Ruskou federaci je Srbsko. Tamní vláda nepřerušila letecké spojení a v Bělehradu se konaly demonstrace s ruskými vlajkami a obrazy Vladimira Putina. „Srbsko od druhé světové války balancuje mezi Východem a Západem, a to pokračuje dodnes,“ konstatuje novinář Jolyon Naegele.
Prezident Aleksandar Vučić si prý od svého postoje slibuje, že mu pomůže v nadcházejících parlamentních volbách, které se budou konat 3. dubna.
Čtěte také
„Tento týden prohlásil, že cena ruského plynu a ropy se rozhodne až po volbách. Je tam skryté poselství, že Vučić má nepsanou dohodu s Putinem, a že dostane dobrou cenu,“ naznačuje bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky pro střední a východní Evropu v Interview Plus.
Srbskou pozici podle něj ovlivňují pocity slovanské vzájemnosti, pravoslavná víra či historická podpora ze strany Moskvy během intervence NATO v roce 1999 nebo v otázce nezávislosti Kosova.
Za falešný Naegele považuje ruský argument, že pokud mohlo NATO bombardovat Bělehrad, aby uchránilo Kosovo, tak stejně tak může Rusko bombardovat Ukrajinu, aby ochránilo tamní separatisty.
Čtěte také
„Bombardování ze strany NATO bylo cílené, nemířilo na civilní objekty,“ uvádí novinář, byť zároveň připouští, že byly zasaženy i civilní cíle.
Připomíná, že do Kosova v roce 1999 vstoupily mírové síly OSN na základě rezoluce Rady bezpečnosti. K ničemu takovému v případě Ukrajiny nedošlo a Valné shromáždění OSN naopak ruský vpád odsoudilo.
Varovné signály
Podle Naegeleho je důvodná obava některých balkánských politiků, že Rusko bude chtít region využít jako další ohnisko střetu se Západem.
„Přispělo by to k problémům pro západní Evropu a USA. A s ohledem na Ukrajinu se Západ nemůže na Balkán soustředit tak, jako před 20 lety,“ soudí.
Obava některých balkánských politiků, že Rusko bude chtít region využít jako další střet se Západem, je důvodná.
Jolyon Naegele
Obavy má zejména Kosovo. Premiér Albin Kurti už prohlásil, že je v zájmu Ruska otevřít nová bojiště.
„Pro Moskvu je to snadný terč. Spolu s Bělehradem se angažuje v oslabení Kosova v mezinárodní komunitě. A kvůli jejich opozici se nemůže stát členem řady organizací,“ podotýká novinář.
Putin prý chce, aby kosovský stát neuspěl, podobně jako tomu bylo v případě Iráku nebo Afghánistánu.
Čtěte také
Naegele vzpomíná, že už v letech 2004–2006 Putin varoval, že pokud se kosovská otázka nepodaří vyřešit ve vzájemné shodě s Bělehradem, může dojít k jednostrannému vyhlášení nezávislosti oblastí v pohraničí Ruské federace, jako je Jižní Osetie, Abcházie, Podněstří nebo Krym.
„My jsme to všichni interpretovali tak, že jde o Sevastopol. Nepochopili jsme, že jde o celý Krym,“ dodává s tím, že Západ ignoroval varovné signály před ruskou invazí do Gruzie.
„Lenost, nezájem, víra, že se věci vyřeší samy od sebe. Těžko říct,“ zamýšlí se Naegele nad důvody.
Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus Jana Bumby.
Související
-
Západ by opravdu měl zorganizovat humanitární letecký most pro Mariupol, říká lidovec Benešík
Měl by se Západ pokusit zorganizovat humanitární letecký most do Mariupolu? „Ano měl. Jedná se o normální lidský rozměr této tragédie,“ míní poslanec Benešík (KDU-ČSL).
-
Izolací budou paradoxně trpět nejvíc ti Rusové, kteří Putinovi nefandili, tvrdí sociolog Kostelecký
Jak ekonomické sankce dopadnou na ruskou společnost a co pro ni bude znamenat izolace? Hostem Osobnosti Plus je sociolog Tomáš Kostelecký.
-
Jiří Pehe: Uprchlická vlna z Ukrajiny nabízí vládě šanci postavit se čelem ke společné migrační poli
Česká republika pomalu přestává zvládat nápor běženců z Ukrajiny. Ti u nás zatím zůstávají na základě víz o strpění. Nově budou moci žádat také o víza dočasné ochrany.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka