Západ by opravdu měl zorganizovat humanitární letecký most pro Mariupol, říká lidovecký poslanec Benešík

17. březen 2022

Jedny z nejhorších bojů na Ukrajině se odehrávají v Mariupolu, kde stále zůstává zhruba 350 tisíc obyvatel. Měl by se tam Západ pokusit zorganizovat humanitární letecký most? „Ano měl. V tomto ohledu nevidím žádnou politiku. Jedná se o normální lidský rozměr této tragédie,“ míní poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL). „Žádnou variantu nikdo v tuto chvíli nevylučuje. Musíme ale věci plánovat tak, aby to zapadalo do strategie Ukrajiny,“ tvrdí bezpečnostní analytik Michal Smetana.

Vysvětluje, že jde o strategii, ve které spolupracuje jak Ukrajina, tak státy NATO i Spojené státy. Připomíná, že by mohla existovat rizika spojená s organizací takového leteckého mostu.

„Pokud by ruská strana konvoj napadla, tak je to další vrchol neskutečného cynismu Putinova režimu.
Ondřej Benešík

„Každé opatření se permanentně diskutuje, permanentně plánuje, řeší se jeho proveditelnost, riziko, možný dopad na situaci, ale také, jak je kompatibilní s ostatními opatřeními,“ vysvětluje odborník na mezinárodní bezpečnost Smetana.

Čtěte také

A dodává: Ukrajinská strana se v souvislosti se situací v Mariupolu v tuto chvíli snaží více pracovat s pozemními humanitární koridory. Situace je velmi problematická, ale je to něco, co by pomohlo výrazně více než případný letecký most,“ vysvětluje odborník na mezinárodní bezpečnost.

Byl by to humanitární most, který by se snažil pomoci hladovějícím obyvatelům toho města. Nejedná se o žádný vojenský střet, opakuje Benešík.

Mariupol je humanitární tragédie a těm lidem se musí pomoci.
Michal Smetana

„Pokud by ruská strana takový konvoj napadla, tak je to další vrchol neskutečného cynismu Putinova režimu. Neskutečný,“ konstatuje předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti.

Měli bychom se zamyslet, jestli to jsme schopni tolerovat. Nejedná se o žádnou vojenskou záležitost. Jedná se prostě o to, abychom byli schopni zachránit co nejvíce lidských životů mírovou cestou. Pokud by to Kreml napadlo, tak je to na vybombardování Moskvy,“ dodává.

Humanitární tragédie

Smetana souhlasí s tím, že Mariupol je humanitární tragédie a že se musí řešit, jak pomoct lidem na místě. Upozorňuje ale, že to musí zapadat do postupu, který sleduje ukrajinská vláda.

Ondřej Benešík

„V tuto chvíli ukrajinská strana zvolila strategii vyzbrojování, spolupráce se zpravodajskými složkami a v případě Mariupolu jednání o humanitárních koridorech, které se v posledních dnech daří alespoň částečně řešit.

Před několika dny se podařilo dostat 20 tisíc civilistů z města, což je něco, co v tuto chvíli pomůže těm lidem výrazně více, než kdyby se jim tam teď podařilo shazovat balíky s jídlem. Takže pokud Ukrajina vidí prostor, že se bude dařit koridory otevírat, naopak nějaká jiná snaha by vedla k tomu, že dohoda ztroskotává, že bude docházet k uzavírání koridorů, dalším útokům na civilisty. To pak může být kontraproduktivní,“ upozorňuje.

„My v tuto chvíli žádnou takovou variantu nezavrhujeme. V případě, že ukrajinská strana řekne, že se v této oblasti nedaří, v tu chvíli přichází další opatření, ke kterým můžeme přistoupit,“ dodává bezpečnostní analytik.  

Dívejme se na to z lidské stránky

Dívejme se na to ale z té lidské stránky, vybízí poslanec. „Mám tři děti a nedokážu si představit, že by byly ve stejné situaci jak děti v Mariupolu a v dalších městech Ukrajiny. Umírají tam lidé prostě proto, že nějaký zfetovaný, nabotoxovaný magor vede stát, který útočí na souseda,“ rozčiluje se.

Michal Smetana, výzkumný pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

S tím, že je potřeba počínat si v souladu s postupem, který teď volí ukrajinská vláda a zároveň s ohledem na to, aby případná humanitární pomoc nevedla k tomu, že válka přeroste v širší konflikt, tedy mezi NATO a Ruskem, ale souhlasí.

„Myslím ale, že se prostě k tomu možná schyluje. Protože nemůžeme přihlížet k tomu, že si blázen realizuje své dětské sny vybíjením dalšího národa,“ dodává.

Smetana upozorňuje, že v každém takovém konfliktu takové riziko je. „Všichni s tím počítají jako s variantou. Jak Spojené státy, tak Velká Británie, tak všechny ostatní státy NATO. Při každém opatření se s tím kalkuluje, na jednu stranu vah se dávají určitá rizika, na druhou přínosy jednotlivých opatření. To není politikaření, to je snaha o strategii,“ říká bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš _Matoška , kbr
Spustit audio

Související