Srbové žijí už roky v hybridní ruské okupaci. Proto teď někteří bojují na straně wagnerovců proti Ukrajině, popisuje právník
Odpor k NATO, bratrská soudržnost a propaganda a politikaření. To jsou některé z důvodů, proč se někteří Srbové připojují k Rusům v bojích na Ukrajině. Přesto, že je za to doma podle platných zákonů čeká trest. Srbští dobrovolníci v řadách Wagnerovy skupiny se hrdě hlásí k tomu, že bojují v cizí válce. Na videích na internetu tvrdí, že musí bojovat spolu se svými bratry z Ruska proti agresivnímu Západu.
Válku na Ukrajině si často spojují s traumatem, které v nich zanechalo bombardování Jugoslávie Severoatlantickou aliancí na konci tisíciletí.
Čtěte také
Nechvalně proslulá Wagnerova skupina dokonce v Srbsku nepřímo inzerovala, že má o rekruty zájem.
Situaci v lednu komentoval i srbský prezident Aleksandar Vučič, který to jednoznačně odmítl. Řekl, že Srbsko je neutrální, a připomněl, že srbští občané nesmějí bojovat v zahraničních armádách, protože jde o trestný čin.
„Už dávno jsem si všiml, a to ještě před invazí Ruska na Ukrajinu, že Moskva provádí v Srbsku strategické operace. Dělají to chytře, často s pomocí úplatků, takovou strategickou korupci. Vytvářejí tlak na různé oblasti – a jde to od umění, kultury, ale hlavně směrem k politice,“ popisuje právník a předseda nevládní organizace Grupa oktobar Čedomir Stojkovič.
Čtěte také
„Kromě politiky má Rusko také významný vliv na média a obecně na státní struktury. Je to tak závažné, že jsem dokonce vytvořil nový výraz, který používám: hybridní okupace.“
„Srbsko prošlo procesem velké dekadence, co se týče hodnot, politiky, lidských práv a svobod. Toto cítíme všichni na vlastní kůži. To se děje už roky. Pokud se ptáte, proč se toto stalo a proč to došlo až takto daleko, je to jednoduše významným vlivem Ruska v naší zemi a v naší společnosti,“ dodává.
Víc se dozvíte v audiu pořadu Za obzorem Magdalény Fajtové.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
