Srbové do Unie nechtějí. Podle běžných lidí by to bylo spolčování s dalšími zkorumpovanými zeměmi

Pěší zóna na třídě Knez Mihajlova je necelý kilometr dlouhá. Pro Bělehrad je tím, čím jsou Elysejská pole pro Paříž nebo Václavské náměstí pro Prahu.

Lemují ji obchody luxusních světových značek, ale také jídelny rychlého občerstvení amerických řetězců, stylové kavárny, stejně jako obchody s kýčovitými suvenýry pro turisty.

Bělehrad - trička s Putinem najdete všude|foto:Vít Pohanka, Český rozhlas

Jen nedaleko je rektorát a několik fakult Bělehradské univerzity, a když promluvíte se studenty, uslyšíte, že o Evropě, aspoň tak jak ji reprezentuje Evropská unie, nemají vůbec valné mínění. Milica studuje umění, ale žádným „proevropským idealismem“ netrpí:

„Vlády jsou zkorumpované všude ve světě a Evropa v tom není výjimkou. Myslím, že by teď Srbsko členstvím v Evropské unii nic nezískalo. Bylo to horké téma před pár roky, když Evropská unie a členství v ní mohlo být něčím, co by Srbsku prospělo. Ale teď už je pasé. Máme dost starostí s naší zkorumpovanou vládou a není potřeba, abychom to ještě zhoršovali nějakým spolčováním s jinými zkorumpovanými zeměmi,“ říká v pořadu Zaostřeno.

Ani student Mateo nevkládá do své budoucnosti jako občana členské země Unie, velké naděje: „To bych opravdu neřekl. Hodnota eura klesá, Evropská unie se uvnitř hroutí a snaží se světu prodávat neviditelné hodnoty. Podle mě je to jako zkorumpovaná vláda“.

Srbové necítí sentiment

Průzkumy ukazují, že takové nahodile vybrané hlasy z bělehradské ulice přitom odrážejí celkovou náladu srbské veřejnosti. Marko Stojič je srbský politolog, který pracuje pro Institut evropské integrace Europeum v Praze:

„Srbové měli vždy k Evropské unii ,racionální vztah‘ – necítí žádné pozitivní sentimenty, necítí se s ní být bytostně spojení. Přistupují k projektu a své účasti na něm čistě utilitárně v tom smyslu, že je to pro ně ekonomicky výhodné.“

Čtěte také

Nejživější místo v Bělehradě? Místní trh! Kromě nákupů tu můžete diskutovat o politice nebo umění

„Svým způsobem tak existuje rozpor mezi pocitovým a racionálním vztahem Srbů k Evropské unii. Přistupují k jednání s tím, že je výhodné být její součástí, i když je nutí dělat něco, s čím nesouhlasí, jako je například přijetí sankcí vůči Rusku anebo to vůbec nejtěžší pro celý národ: uznání Kosova jako samostatného státu.“

Pokud jde o válku na Ukrajině, některé suvenýry na bělehradské pěší zóně nejde přehlédnout. Jsou to trička s fotografiemi Putina vyjadřující ruskému prezidentovi podporu v jeho snaze učinit Rusko znovu silným. Srbské soucítění s Ruskem má velmi hluboké kořeny:

Rusofilové

„Srbové jsou tradičně rusofily. Srbsko bylo vždy hlavním ruským spojencem na Balkáně, oba národy jsou slovanské a pojí je společné pravoslavné náboženství.“

„Carské Rusko vystupovalo v 19. století jako ochránce srbských zájmů vůči Osmanské říši a Rakousko-Uhersku. Rudá armáda pomohla ve druhé světové válce Jugoslávii z velké části osvobodit, a i když se Tito nepohodl se Stalinem a země nebyla součástí Sovětského bloku a stala se hybatelem Hnutí nezúčastněných zemí, její vztahy s Moskvou byly po celou dobu studené války přátelské.“

Bělehrad stále podporuje Putina. Trička s Putinem najdete na každém druhém rohu|foto:Vít Pohanka, Český rozhlas

„Když se v 90. letech, když se Jugoslávie začala rozpadat a vypukly občanské války, zastávalo Rusko většinou prosrbský postoj. Je to dané i historickou paralelou regionálního postavení obou národů. Rusko bylo dominujícím národem Sovětského svazu, který byl oficiálně federací, a Srbsko hrálo prim v bývalé Socialistické federativní republice Jugoslávie. Miliony Rusů a statisíce Srbů se pak po rozpadu obou státních útvarů ocitly v nově vzniklých zemích, se kterými se neztotožňovali.“

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Víta Pohanky.