Lithium v Srbsku: Lidé už týdny protestují proti ekologickým škodám, prezident hrozí vysokým odstupným
Stovky lidí v Srbsku na mnoha místech několik týdnů po sobě pravidelně blokují klíčové silnice a křižovatky. Protestují tak proti plánům na těžbu lithia britsko-australskou společností Rio Tinto. Aktivisté opakovaně požadují, aby srbská vláda v čele s prezidentem Aleksandarem Vučićem odstoupila od všech smluv s touto firmou. Ten to ale odmítá a spor o těžbě kovu se tak táhne dál. Aktivisté nechtějí ustoupit, dokud Rio Tinto nevytlačí ze země. Jejich heslem je Marš ze Srbska!
„Doufám, že se nám to podaří a že stejně tak naložíme s každou další firmou, která chce dělat to co oni. S každým dalším, kdo bude chtít ničit přírodu v Srbsku,“ říká aktivistka Teodora Gavranová z organizace Ekološki ustanak, Ekologické povstání.
Čtěte také
„Srbsko dokáže povstat, když je to potřeba. A potřeba to rozhodně je – co se týče znečištění vzduchu, je Srbsko jedna z nejhorších zemí světa. Na některých místech Srbska máme hlavně v zimě pravidelně tak znečištěný vzduch, že je klasifikován jako nebezpečný. Ve městě Smederevo lidé kvůli kvalitě vzduchu trpí chronickými nemocemi dýchacích cest a zvýšilo se tam procento rakovinových onemocnění. Takže proti tomuhle všemu my bojujeme,“ popisuje katastrofální ekologické problémy Gavranová.
„Kvůli administrativě, která je teď v Srbsku u moci, se země bohužel přetvořila ve skládku Evropy,“ dodává.
Lithium: voda, emise, toxické plyny
Organizace Ekologické povstání je jen jedním z více než čtyř desítek dalších, které společně sdružené ve Svazu ekologických organizací Srbska bojují proti těžbě lithia v zemi.
Čtěte také
Rio Tinto chce v Srbsku nedaleko města Loznica postavit vůbec největší lithiový důl v Evropě. Ekologičtí aktivisté se ale obávají katastrofálního dopadu na životní prostředí. Těžba lithia je podle nich náročná na spotřebu vody, produkuje obrovské množství emisí a uvolňují se při ní také toxické plyny.
„Problematické je to už teď. Během zkušebních vrtů dochází k mísení půdy a zanášení podzemních vod. To je zásadní bohatství, které umožňuje lidem využívat studny nebo cokoliv pěstovat. Znečištění znamená velkou ztrátu biodiverzity,“ říká Barbora Ilić, která se spolu s Tamarou Spalajković tématu věnuje. Obě jsou studentky brněnské VUT.
Během zkušebních vrtů dochází k mísení půdy a zanášení podzemních vod. Znečištění znamená velkou ztrátu biodiverzity.
Barbora Ilić
„V Srbsku nejsou nijak zadané normativy, co se týče emisí. Stále se tam topí na uhlí, emise i z neindustriálních zón jsou poměrně velké. Neustále tam probíhá dost problematická industrializace, a to zejména velkých korporátů,“ říká Spalajković.
Referendum, ale hlasuje se jen někde
Prezident Aleksandar Vučić už po masivních protestech na začátku prosince ustoupil aktivistům alespoň v tom, že srbskému národnímu shromáždění vrátil kontroverzní zákony o vyvlastnění a referendu. Ty podle ekologických organizací měly zahraničním firmám výrazně usnadňovat přístup k srbskému nerostnému bohatství.
Čtěte také
„Vrácení zákona do parlamentu je dost nejasné. Nevíme, co se bude dít. Ty zákony vlastně nejsou zrušené. 16. ledna bude referendum, které se bude řídit novým zákonem. Tím se ruší cenzus – nemusí být účast nejméně 50 procent, aby bylo platné. To je zrovna pro Srbsko dost problematické, protože k referendu vybrali jen několik míst. Máme podezření, že byla záměrně vybrána proto, že mají dlouhodobě nízkou volební účast. Je dost možné, že v malých městech bude mnohem snazší manipulovat hlasy a tlačit na občany,“ upozorňuje Tamara Spalajković.
Kdo zaplatí odškodné
Cílem protestů je hlavně to, aby vláda Srbska odstoupila od smluv se společností Rio Tinto. Prezident Aleksandar Vučić ale spolupráci s těžební společností ukončit nechce. Tento postoj vysvětluje zejména tím, že by stát musel zaplatit odškodné ve výši 1 miliardy eur.
„Když dnes řekneme ‚rušíme všechny smlouvy‘, zítra by se nás taky mohl někdo zeptat, jestli jsme schopní zaplatit miliardu za odstoupení – jako odškodné. Pak se my zeptáme opozice: ‚Zaplatíte to vy, kteří jste ty smlouvy přijali a podepsali v roce 2004?‘ A oni řeknou: ‚Ne ne, my teď jen chceme, abyste je zrušili.‘ Jim je úplně jedno, kdo bude co platit. Zaplatí to celý národ – zaplatíte to vy,” tvrdí prezident Vučić.
Když dnes řekneme ‚rušíme všechny smlouvy‘, zítra by se nás taky mohl někdo zeptat, jestli jsme schopní zaplatit miliardu za odstoupení.
Aleksandar Vučić
Protesty pro něj mohou představovat velký problém. Zemi totiž letos v dubnu čekají jak parlamentní, tak prezidentské volby. Hlava státu zdůrazňuje, že těžba nerostných surovin má pomoci rozvoji země a její budoucnosti. Tvrdí také, že protesty financuje Západ a že mají destabilizovat zemi.
Srbsko se ale potýká s řadou závažných ekologických problémů spojených zejména se znečištěním vzduchu. Zejména v zimních měsících se Bělehrad pravidelně dostává na první příčky měst s nejhorší kvalitou vzduchu po celém světě.
Jak přesně kontroverzní zákony usnadňují firmám ze zahraničí podnikat v Srbsku a čím jsou aktuální protesty tak výjimečné? O tom se dozvíte více v pořadu Evropa Plus, který připravila Magdaléna Fajtová.
Související
-
EU dělá, že chce přijmout Srbsko. A to zase dělá, že chce do EU vstoupit, tvrdí balkanolog Zrno
Mělo by Srbsko co nejdříve vstoupit do EU? Je na to připraveno? Hosty Karolíny Koubové jsou exminstr Tomáš Petříček (ČSSD) a balkanolog, editor CNN Prima News Matyáš Zrno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.