O osud jihokorejské demokracie se nemusíme bát, a to ani v kontextu dostavby Dukovan, míní koreanista
Jen za několik měsíců po rozhodnutí naší vlády, že jadernou elektrárnu postaví korejská KHNP, dostala se země do velké politické krize. Tu teď snad zažehnal tamní ústavní soud, když ke konci týdne definitivně odvolal prezidenta Jun Sok-jola.
Vše odstartovalo jeho vyhlášení stanného práva na konci loňského roku. Výsledkem bylo vyšetřování a dokonce dva impeachmenty. Jak se ale jihokorejská politika do této situace dostala, vysvětloval koreanista Tomáš Horák z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Čtěte také
Pro pochopení původu vyhrocené politické situace v Jižní Koreji se musíme vrátit výrazně hlouběji do minulosti, konkrétně do roku 1948. Tehdy totiž de facto feudální Korejský poloostrov po válečné a poválečné okupaci přešel rovnou k demokracii – a to pro obyvatele země nebylo jednoduché.
„Četl jsem vzpomínky jednoho Korejce, který při prvních volbách šel do školy, a viděl tam volební plakát jednoho z kandidátů. Ptal se svého učitele, co je to za slovo – ty volby. Učitel mu odpověděl, že to neví, ale že to do dalšího dne zjistí.“ vysvětluje Horák.
Demokracie až po roce 1948
Politická historie Jižní Koreje je tak zejména ve svých prvních 40 letech protknutá nástupy autokratů, vojenskými puči i občanskými revolucemi. Ostatně sami Korejci počítají současnou republiku jako šestou v pořadí – právě od roku 1948.
Čtěte také
V roce 1988, kdy se dá říci, že se země definitivně stala liberální demokracií západního typu, se sice stala politická situace stabilní, ale rozhodně ne klidná. Většina prezidentů, kteří úřadem prošli, čelila trestnímu stíhání, někteří byli dokonce i odsouzeni, a to velmi často za korupci.
To podle koreanisty Horáka souvisí s dvěma důvody – jihokorejská politika byla minimálně v minulosti velmi nákladná a politici k udržení moci využívali i velké průmyslové podniky, které je různými způsoby sponzorovaly. I to pak mohlo být vnímáno jako korupce.
Druhým faktorem je střídání moci mezi dvěma frakcemi – liberální a konzervativní. Při výměně prezidenta má pak nově nastupující hlava státu často tendenci očernit svého předchůdce a potenciální politické rivaly.
Čtěte také
To podle koreanisty Horáka souvisí s dvěma důvody – jihokorejská politika byla minimálně v minulosti velmi nákladná a politici k udržení moci využívali i velké průmyslové podniky, které je různými způsoby sponzorovaly. I to pak mohlo být vnímáno jako korupce.
Druhým faktorem je střídání moci mezi dvěma frakcemi – liberální a konzervativní. Při výměně prezidenta má pak nově nastupující hlava státu často tendenci očernit svého předchůdce a potenciální politické rivaly.
Nechal se exprezident inspirovat filmem?
Teď tedy definitivně odvolaný prezident Jun Sok-jol čelil výrazně závažnějším obviněním. V prosinci 2024 vyhlásil stanné právo a nechal parlament obsadit armádou. Naštěstí ne na dlouho – zákonodárcům se podařilo dostat dovnitř a odhlasovat jeho zrušení.
Čtěte také
Před poslanci a později ani před ústavním soudem neobstály prezidentovy argumenty, podle kterých zemi ohrožoval vliv severokorejského režimu. Zákonodárci pak schválili ústavní žalobu na Jun Sok-jola, následně ho odsoudil i ústavní soud.
Překvapený jeho kroky byl i koreanista Tomáš Horák, kterého první myšlenkou při zprávě o vyhlášení stanného práva bylo, jestli se náhodou Jun Sok-jol neinspiroval filmem 1979.12.12: The Day, který byl nedávno v Koreji velmi populární a zobrazuje právě vojenský převrat.
Ani po odvolání Jun Sok-jola nejspíš jihokorejská politika neutichne – kvůli blížícím se volbám zůstává napjatá. Nová hlava státu to ale nebude mít jednoduché.
Čtěte také
Největší výzvou je demografická krize, protože Jižní Korea má nejnižší porodnost na světě, populace rychle stárne a ubývá. Kromě toho země čelí trvalé vojenské hrozbě ze strany KLDR i globální ekonomické nejistotě.
O osud jihokorejské demokracie se ale podle Tomáše Horáka zatím není třeba obávat – a to ani v kontextu dostavby české jaderné elektrárny Dukovany korejskou společností KHNP. Politická shoda na tom prý panuje napříč celým spektrem.
Jak by se v zemi mohla dál vyvíjet politika? Jak pochopit jihokorejsou společnost? Otázky pro pořad Za obzorem Jakuba Luckého, poslechněte si odpovědi.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
