Spory o vodu a výhrůžky jadernými zbraněmi. Indie a Pákistán jsou na pokraji dalšího ozbrojeného střetu
„Jestli zastavíte vodu, připravte se na válku. Rakety nemáme jen proto, aby dělaly parádu při přehlídkách. Máme je kvůli Indii. 130 jaderných hlavic míří na vás,“ obořil se pákistánský ministr železnic Haníf Abbásí na sousední Indii. Byla to v současné eskalaci napětí v Jižní Asii asi nejotevřenější výhrůžka použitím jaderných zbraní – zdaleka ale ne jediná.
22. dubna vešlo na horskou louku nedaleko letoviska Pahalgam v Kašmíru několik ozbrojenců a během přibližně 15 minut tam povraždili 26 lidí – většinou turistů z jiných částí Indie. Virální video muže na jedné z turistických atrakcí zachycuje okamžiky, kdy se dovolenková atmosféra horské louky v několika okamžicích mění v boj o život.
Ozbrojenci si za cíl vybírali jen muže, ptali se jich na náboženskou příslušnost a muslimy nechávali jít. Jedinou výjimkou byl místní průvodce Sajed Ádil Husajn Šáh, který se podle svědků pokusil jednoho z útočníků odzbrojit.
Oběti pocházejí ze všech koutů Indie a z útoku se tak stala záležitost, která přímo zasáhla celou zemi a daleko přesahuje hranice neklidného Kašmíru.
Za všechno může Pákistán?
Podle vlády v Dillí byli mezi pachateli, po kterých armáda stále bezúspěšně pátrá, také občané Pákistánu a Islámábád má na útoku přímý podíl.
Pákistán to striktně odmítá a poukazuje na to, že Indie nepředložila žádné důkazy, které by na zapojení Islámábádu ukazovaly. Požaduje mezinárodní vyšetřování celého útoku, protože závěrům indických vyšetřovatelů nevěří už předem. Pákistán tvrdí, že kašmírským separatistům, kteří bojují za nezávislost na Indii, poskytuje jen morální a diplomatickou podporu.
The Resistance Front (TRF)
Krátce po útoku se na sociální síti Telegram objevil příspěvek, ve kterém se k útoku hlásí skupina známá jako The Resistance Front (Fronta odporu, někdy také Kašmírský odpor). Jako motiv činu tam uvádí příliv Indů z jiných částí Indie, kteří hrozí přečíslit původní obyvatele. TRF je údajně pobočkou teroristické organizace Lashkar-e-Taiba operující z Pákistánu. O několik dní později se ale TRF odpor od původního příspěvku distancovala a označila ho za indickou manipulaci.
Vztahy mezi oběma sousedy se prudce zhoršují a na linii kontroly, která rozděluje území Kašmíru na indickou a pákistánskou část, se vojáci obou zemí opakovaně dostali do přestřelky. Pákistán také oznámil, že Indie chystá vojenskou odvetu.
Čtěte také
Jak by mohla vypadat, upřesňuje indolog Jiří Krejčík z Metropolitní univerzity. „Myslím si, že pokud Indie podnikne protiúder, tak to nebude pozemní operace. Spíš bych čekal, že to bude něco, co jsme viděli v letech 2016 a 2019, tedy letecký útok,“ odhaduje.
Naráží tím na letecké údery, které mířily na údajné výcvikové tábory teroristů, přičemž ten druhý skončil pro Indii spíš neslavně. Pákistán tehdy sestřelil jednu z indických stihaček a zajal jejího pilota. Indická protivzdušná obrana pak omylem sestřelila vlastní vrtulník, na jehož palubě zemřelo šest vojáků.
Zatím ale Indie k žádnému podobnému úderu nesáhla a hlavní střety se tak dál odehrávají na diplomatickém poli. Obě strany zrušily většinu stávajících víz, uzavřely své hranice i letecké prostory a vypověděly si diplomaty. Nejtvrdší reakci ale vzbudilo rozhodnutí indické vlády pozastavit účast na dohodě o rozdělení vody z řeky Indus a jejích přítoků.
Indus Water Treaty
Jde o dohodu mezi Indií a Pákistánem, kterou v roce 1960 pomohla vyjednat Světová banka. Týká se řeky Indus a jejích pěti levostranných přítoků, které všechny pramení na území Indie. Ta má tak částečnou kontrolu nad jejich horním tokem. Dohoda rozděluje nároky obou zemí na vodu z těchto řek a určuje i to, jaká vodohospodářská díla na nich smí Indie budovat a jak má vypadat jejich schvalování. Dohoda přežila i tři otevřené války mezi oběma zeměmi – dvě z nich mimochodem svedly právě o Kašmír
Právě na tento krok narážel pákistánský ministr citovaný v úvodu. Indie momentálně nemá kapacity na to, aby odklonila podstatné množství vody z těchto řek. Může ale například manipulovat s jejich tokem tak, aby zkomplikovala život pákistánským farmářům v době setí.
I proto mluví pákistánská vláda v této souvislosti o životně důležitém národním zájmu, který je připravená chránit všemi prostředky. Mezi ně pochopitelně patří i jaderné zbraně, kterými obě země disponují. OSN, Spojené státy i další země vyzývají proto oba státy k maximální zdrženlivosti.
Útoku v Pahalgamu, eskalaci napětí i faktorům, které pohánějí kašmírský separatismus, se věnuje tento díl pořadu Za obzorem – Ondřej Himmer do něj pozval indologa Jiřího Krejčíka z Metropolitní univerzity.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
