Sociolog Biler: Klaus a Zeman zcela selhali. Měli lidem vrátit důvěru ve společnost a demokracii
Sociolog, spisovatel a publicista Stanislav Biler tvrdí, že klimatické změny a summit COP26 v Glasgow v Česku bohužel nerezonuje. „Hlavní důvody jsou dva. Jedním jsou politici a druhým velká část médií. Myslím, že tuto zemi vedou dlouhodobě politici bez jakékoliv vize k budoucnosti, a to v libovolném ohledu. A tím pádem se to dotýká i klimatu. A zvláště v předvolebním čase se ukázalo, že tomu většina z nich dokonce vůbec nerozumí,“ říká v Osobnosti Plus.
„Když na konferenci COP26 hovořil náš současný premiér, tak v podstatě mluvil z cesty. A teď se připravuje nový premiér Petr Fiala (ODS), který v předvolebním rozhovoru pro Respekt dokonce zpochybnil, že by za změnou klimatu stál člověk. S takovými lidmi jsme v tomto tématu prostě ztraceni,“ nešetří Biler kritikou.
Čtěte také
Pokud má jako sociolog hodnotit výsledky parlamentních voleb a propad levice, říká: „Čeká nás velká deziluze, protože propadlo obrovské množství hlasů. Ti lidé nebudou mít reprezentaci a neuslyší nikoho, kdo by se v parlamentu bral za jejich zájmy.“
„Teď budeme mít pravicovou vládu, kterou z opozice bude kontrolovat Andrej Babiš (ANO), který levici ve formě sociální demokracie vlastně vyluxoval. Dostaneme se do zcela bizarní situace, kdy by měl zájmy těch chudších nebo zaměstnanců a podobně hájit jeden z nejbohatších lidí v zemi. A spolu s ním by měl pravicovou vládu kontrolovat ultrapravicový Tomio Okamura,“ dodává.
Zájmy těch chudších, zaměstnanců a podobně by teď měl hájit jeden z nejbohatších lidí v zemi.
Stanislav Biler
Jak se to projeví na konci volebního období, bude podle Bilera záležet na tom, jestli se současná ekonomická krize dál rozroste, nebo ne. „Pokud by přišla další krize ekonomiky, tak pravice má tendence začít lidi škrtit – místo toho, aby jim pomáhala. A to může vést k velkému výbuchu v dalších volbách.“
Debata o majetku se nevede
Českou společnost sociolog Biler považuje za rovnostářskou, ale jen v oblasti platů a mezd, kde nejsou tak velké rozdíly, jako je tomu jinde v Evropě.
Čtěte také
„Kde se naopak u nás velmi extrémně ukazuje nerovnost, je rozdělení majetku, o kterém se ale nehovoří. Je to extrémně výbušné téma. Když se naznačovalo, že by se tento majetek mohl danit, což je standardní způsob, jak se k tomu přistupuje v západní, severní, nebo jižní Evropě, tak debata byla velmi traumatická. Piráti se to pokusili někdy v zimě nebo na jaře jen lehce nakousnout a velmi rychle z toho vycouvali. Až do voleb jim bylo neustále předhazováno, že si to vůbec dovolili zmínit,“ připomíná.
Klimatu se média vyhýbají
Stanislav Biler vyčítá hlavně soukromým médiím, že se klimatickým otázkám vyhýbají, nebo je dokonce ignorují.
Čtěte také
„Když jsem se druhý den po zahájení konference v Glasgow schválně díval na titulky nejčtenějších webů, tak jsem tam vůbec nic nenašel, což je ve srovnání se zahraničními privátními médii prostě diametrální rozdíl. Na jednom z nejčtenějších serverů jsem našel informaci o rekordním tání grónského ledovce, ale schovanou kdesi v sekci o vědě a školách.“
Ke změnám klimatu se pořád podle Bilera přistupuje jako k nějaké zajímavosti, nikoliv k věci, ve které žijeme a která bude formovat i naši budoucnost. „Podobně se tady ostatně referovalo o kůrovcové kalamitě nebo o tornádu, které jako kdyby s ničím vůbec nesouviselo a jen tak přišlo z nebe.“
(Ne)zájem o klima
Zároveň dodává, že Český rozhlas byl v letošním i loňském roce zadavatelem jednoho ze dvou rozsáhlých průzkumů veřejného mínění o klimatu. Druhý průzkum pak udělala Katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií v Brně.
Čtěte také
„Z obou výzkumů to vyšlo velmi podobně, že veřejnost klima reflektuje a problém bere velmi vážně – čísla se pohybovala okolo 70 až 80 procent. Ale paralelně, když šly výzkumy dál, když se snažily zjistit, jaký druh opatření by lidé byli ochotni přijmout, tak vycházelo, že skoro žádné. Respektive takové, které by jakkoliv ohrozilo jejich komfort nebo životní standard,“ popisuje Biler.
Otázku, jestli tedy politici nemají o klima zájem, protože o to nemá zájem ani veřejnost, proto označuje za podobnou té, co bylo dřív: slepice, nebo vejce.
Jako kdyby nešli do politiky s tím, že by v něco věřili, že by chtěli něco prosadit a protlačit. Ale jdou tam jen dělat zaměstnání.
Stanislav Biler
„Naši politici spíš ustrašeně poslouchají nálady veřejnosti a vůbec se nesnaží protlačovat vlastní témata, vlastní agendu. Jako kdyby nešli do politiky s tím, že by v něco věřili, že by chtěli něco prosadit a protlačit, ale jdou tam jen jako by dělat zaměstnání. Nebo jim jde čistě o tu moc, tím pádem se nesnaží veřejnost přesvědčovat o tom, že je něco opravdu důležité. V tom jim sekundují média, která je k tomu netlačí a ani se jich na to předvolebním čase neptala,“ myslí si.
„V české debatě se ve srovnání s veřejnými debatami, které se vedou v jiných částech světa, pořád akcentují varianty, co by kdyby a pak hlavně ‚abychom to nepřehnali‘. Ale reálně vlastně neděláme vůbec nic,“ dodává k tématu.
Klaus i Zeman selhali
Biler v rozhovoru před čtyřmi lety řekl, že Václav Klaus a Miloš Zeman tuto zemi zdevastovali více než Miloš Jakeš a Gustáv Husák. „Byla to trochu nadsázka,“ uvádí na pravou míru s tím, že to bylo těsně před prezidentskou volbou.
Čtěte také
„Ale je fakt, že bych úplně mezi ně rovnítko nedával. Zatímco Jakeš a Husák byli jednodušší a jasní nepřátelé, kteří byli v posledních letech už dost bezzubí, tak mě přeci jen víc zajímá přítomnost. A je třeba říct, že Klaus a po něm Zeman byli naši první porevoluční velmi silní a výrazní politici, kteří měli podle mne prostě vrátit lidem důvěru v ně samotné, v demokracii, ve společnost. A zcela selhali.“
Zvláště v 90. letech Klaus od začátku zaháněl lidi zpět do soukromého prostoru, kde ale byli po celou normalizaci.
Stanislav Biler
„Zvláště v 90. letech Klaus od začátku zaháněl lidi zpět do soukromého prostoru, kde ale byli po celou normalizaci. Jedinou změnou bylo: Běžte jednou za čtyři roky volit, ale pak už se každý starejte sám o sebe. Byly to kontinuální útoky na občanskou společnost, později na ekologická hnutí. A v tom pak našli společnou řeč se Zemanem. Potom už nebylo žádným překvapením, že po konci prezidentského mandátu začal Václav Klaus velmi tíhnout k pravicově extremistické AfD v Německu. Dokonce objížděl její mítinky.“
Celý rozhovor Lucie Vopálenské najdete v audiozáznamu.
Související
-
Sociolog Biler: Covid-19 odkryl epidemii cynismu. Umřeli tady lidé a nikdo nevolá po odpovědnosti
Stanislav Biler připomíná, že v Česku ani před covidem-19 nebyla vysoká důvěra ve stát. „A vzhledem k chaotickým krokům vlády tomu mohla pandemie jen těžko pomoci.“
-
Omezení spotřeby kvůli záchraně planety děsí ty, co neznají nic jiného, tvrdí sociolog
Současné vědecké závěry bývají často nesrozumitelné, matoucí a vždy se najde někdo, kdo je taky hned zpochybňuje. Jak se v tom orientovat?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
