Stanislav Biler: Když nezvládneme v Brně ani obnovit přechod, je nemožné se připravit na budoucnost

Na pandemii se nemohl připravit nikdo. Všechny státy se prakticky ze dne na den ocitly ve stejné situaci. Přesto rok po vypuknutí pandemie jsou rozdíly i v rámci Evropy markantní, upozorňuje.

Čtěte také

Základní premisa státní správy je, že občanovi se nesmí věřit, vadí Bláhovi z Hlídače státu

„Po roce se ukázalo, že jsou státy, které se dokázaly zvetit – administrativa se prostě zapojila a začala situaci řešit. I když některé z nich si prošly obrovskou krizí během nějaké vlny epidemie, dokázaly se poučit a najít z toho cestu ven. Ale my ne. My jsme mezi těmi státy, které se poučit nedokázaly nijak,“ kritizuje přístup politiků i úředníků Biler.

Podle něj aktuální situace obnažila problémy, které česká společnost dlouhodobě „tak nějak cítila“. „Potvrdilo se, že český stát jako takový a jeho instituce jsou nefunkční, nepružné a jsou nepřipravené na cokoliv, co lehce vybočí z normálu. Státní správa prostě zaostává za 21. stoletím, a to velmi výrazně,“ říká sociolog a ilustruje to na konkrétním příkladu:

„Sleduju některé mikrověci v Brně, jako je třeba zrušený přechod a pokus o jeho obnovu, který trvá sedm let – a nejde to. Když administrativa nedokáže zrealizovat takhle hrozně jednoduchou věc, protože ‚to nejde‘, tak je extrémně obtížné věřit tomu, že by mohla zvládnout cokoliv většího. Připravit nás na budoucnost nebo zreformovat školství je v takovou chvíli prakticky nemožné.“

My bychom ten stát potřebovali nejlépe srovnat se zemí a začít stavět znovu.
Stanislav Biler

„Náš stát připomíná spíš parní stroj, který různě oblepujeme novými věcmi, ale přehlížíme, že uvnitř je to pořád starý parní stroj,“ glosuje.

Řešení Biler vidí jedině v reformě státní správy, která by ale musela být na všech úrovních. „Stát potřebuje důraznou a hloubkovou reformu. Bohužel to není o jedné příčině. Máme problém úplně všude. My bychom ten stát potřebovali nejlépe srovnat se zemí a začít stavět znovu,“ říká s mírnou nadsázkou.

Kritický pohled

V loňském roce Stanislavu Bilerovi vyšla v nakladatelství Paseka nová kniha s názvem 111 míst v Brně, která musíte vidět. Jde o aktuálně nejrozsáhlejšího průvodce moravskou metropolí, který navíc neláká turisty jen k návštěvě nejatraktivnějších lokalit.

Čtěte také

Filozof Petříček: Musíme myslet jinak, nespoléhat na zvyky praotců. Nedá se přemýšlet jako z 80. let

„Dokonce i některé čtvrti, o kterých jsem pojednal kriticky, to sdílely na lokální facebookové stránky. A lidé tomu vlastně dávali za pravdu. Což jsem rád. Já si myslím, že i místa, která jsou na první pohled odpudivá a děsivá, stojí za návštěvu,“ nabádá Biler.

O tom, že mu kritický pohled není cizí, se mohli přesvědčit čtenáři jeho předchozího průvodce Brnem a okolními obcemi. Zejména v Kuřimi nebo Blansku, které popisoval s notnou dávkou satiry, některé pasáže vyprovokovaly představitele obcí k bouřlivým reakcím.

„Popravdě i ty kritické komentáře z Kuřimi nebo Blanska se týkaly jen starostů. Zatímco, řekněme, obyčejní lidé, nakolik se jejich hlasy dostaly až ke mně, kupodivu spíše souhlasili s tím, co jsem tam psal,“ vzpomíná spisovatel.

Před pěti lety byla bohužel jediná věc, která byla schopná lidi v Brně radikalizovat, a to otázka, jak chutná káva v té které kavárně.
Stanislav Biler

Na paškál si ale v minulosti vzal nejen brněnské okolí i samotné město, které je mu už dvacet let domovem, konkrétně ve svém debutovém románu Nejlepší kandidát. Změnilo se za tu dobu v jeho očích Brno?

„Teď se nacházíme uprostřed epidemie, která tyhle problémy, které tady skutečně existovaly, zcela odsunula. Ale myslím si, že před pěti lety, kdy to vznikalo, tak bohužel jediná věc, která byla schopná lidi ve městě radikalizovat, byla otázka, jak chutná káva v té které kavárně. Zatímco širší problémy zůstaly upozaděny,“ dodává Stanislav Biler.

Poslechněte si celý rozhovor Štěpána Sedláčka a jeho hosta Stanislava Bilera, který prozradil mimo jiné téma své nové knihy. Ta by měla vyjít v září tohoto roku a její autor slibuje, že půjde o temnou knihu.