„Skončil můj flirt s emigrací.“ Východoevropané se v pandemii vraceli domů ze zemí, kde pracovali

17. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Žena u počítače, home office

Ve střední a východní Evropě najdeme spoustu lidí, kteří se kvůli pandemii nového koronaviru nebo odchodu Velké Británie z Evropské unie rozhodli ukončit své zahraniční dobrodružství. Po letech v západní Evropě se teď tito převážně mladí muži a ženy snaží ve svých domovských zemích najít nejen práci, ale také bydlení nebo partnera. Důsledkům této změny se ve své analýze na stránkách nizozemského deníku NRC Handelsblad věnuje novinářka Emilie van Outerenová.

„Během pandemie skončil můj dlouhý flirt s emigrací,“ píše na svém profilu v seznamovací aplikaci Bumble varšavský právník. „Jsem typický Polák, který strávil půlku života tím, že bral práci lidem ve Spojeném království, ale brexit mě donutil, abych zkusil štěstí jako instalatér i někde jinde,“ žertuje pro změnu IT specialista.

Čtěte také

Někteří z nich se vrátili, protože museli – kvůli uzávěře přerušily provoz továrny nebo pohostinské služby, ve kterých pracovali. Pro jiné se zase jejich práce nebo studium přesunuly k notebooku v kuchyni. Čím déle home office trval, tím zbytečnější se zdálo žít daleko od rodiny a platit vysoké nájemné ve městě, kde je stejně skoro všechno zavřené. Další váhali, kde se v budoucnu usadí, a pandemie pro ně znamenala poslední impulz.

„V Německu žiju od roku 2002,“ napsala nizozemské novinářce Polka Monika Nowická. „Ceny bydlení v Mnichově byly čím dál tím absurdnější a sen, že si koupíme něco vlastního, se rozplynul. Když nás pandemie připravila o veškeré sociální aktivity, dobrovolnictví a možnosti pro děti, uvědomila jsem si, jak osamělí tu jsme.“

S rodinou se vrátila do malého města ve Slezsku. Může tak být blíž svým rodičům, „kteří také nemládnou“. Trápí ji jenom to, že její nejmladší syn, který trpí chronickou ledvinovou chorobou, se teď musí spoléhat na polské zdravotnictví. „Tomu německému se zdaleka nevyrovná,“ konstatuje Nowická.

Migrace z východu dosud rostla každý rok

Tvrdých čísel, která by trend reemigrace potvrzovala, moc není, pokračuje van Outerenová. V roce 2004 do Unie vstoupilo Polsko a devět menších zemí, o tři roky později pak Rumunsko a Bulharsko. Migrace z východu na západ od té doby skoro každý rok rostla.

Čtěte také

V roce 2004 migrovalo z východních členských států Evropské unie do Nizozemska pět tisíc osob. Předloni to bylo 23 tisíc nově příchozích. Během pandemického roku 2020 ale počet migrantů z východu Unie poklesl o 26 procent. Do země větrných mlýnů z východu loni přišlo 17 tisíc lidí.

Tato data ale podle nizozemských statistiků neposkytují úplnou představu, vysvětluje van Outerenová. Imigranti se totiž registrují jenom v případě, že chtějí v Nizozemí zůstat déle než čtyři měsíce. Desítky tisíc pracovníků ze zahraničí tu setrvá kratší dobu.

Může jít například o samostatné živnostníky nebo lidi, najaté agenturami ve svých domovských zemích. Právě ty je nejtěžší zachytit. Často přitom vykonávají málo placené a nejisté práce, takže v důsledku lockdownu přišli o zaměstnání jako první. Jejich odchod ale žádné statistiky nezaznamenaly.

Čtěte také

V Německu nebo Spojeném království ještě statistické údaje za uplynulý rok nejsou k dispozici, několik britských organizací se ale pokusilo dopad brexitu a pandemie odhadnout. Zatímco v roce 2016 činila čistá migrace, tedy takzvané migrační saldo, 133 tisíc osob, už před pandemií tento údaj klesl na 50 tisíc.

Van Outerenová dále cituje data projektu oxfordské univerzity Migration Observatory, který uvádí, že Spojené království v loňském roce opustilo o sto tisíc občanů Evropské unie víc, než jich do země přijelo.

Polsko na vzestupu?

Zdaleka největší skupinu evropských migrantů představují Poláci. Ani polské statistiky zatím k dispozici nejsou, ale Andrzej Kubisiak, analytik Polského ekonomického institutu, nizozemské novinářce potvrdil, že trend je jasný.

„Nejde jenom o pandemii a brexit, ale také o ekonomické vyhlídky Polska,“ domnívá se.

„Dřív platilo, že navrátilce domů táhly hlavně citové vazby, teď se ale vrací i z jiných důvodů. V zemi je nízká nezaměstnanost a vysoké platy. Nedosahují západní úrovně, ale když je srovnáte se životními náklady, rozdíl je menší než v době, kdy tito lidé odcházeli.“

Polsko počítá s daňovými úlevami pro navrátilce

Polská ekonomika přežila finanční krizi bez recese a podle údajů Světové banky to vypadá, že se jí moc nedotkla ani pandemie. Jedinou překážkou v rozvoji tak je nedostatek pracovních sil. Konzervativní a nacionalistická vláda strany Právo a spravedlnost se proto snaží udržet Poláky doma nebo dokonce přilákat zpátky ty, kteří odešli za prací do zahraničí.

Čtěte také

Balíček ekonomické obnovy po pandemii proto počítá s tím, že navrátivší se migranti dostanou daňové úlevy. Ty můžou hrát roli pro lidi s průměrnými příjmy, ale pro zaměstnance v méně placených profesích, jako je zemědělství, potravinářství nebo logistika, benefity plynoucí z vyšších západních mezd ale nevyváží, soudí nizozemská žurnalistka.

V případě vzdělanějších a kvalifikovanějších zaměstnanců jsou podle ní hlavním problémem nemateriální hodnoty. V jejich rozhodování hrají velkou roli obavy z korupce nebo příliš konzervativní politiky, ale také nižší kvalita zdravotní péče a vzdělání v rodné zemi.

Migrační tsunami v Bulharsku

Aktuální kvantitativní údaje o migraci známe v případě Bulharska, které je momentálně podle údajů OSN nejrychleji se vylidňující zemí na planetě. Výzkumník Ognjan Georgiev zpracoval pro think tank Evropská rada pro zahraniční vztahy analýzu, ze které se dozvídáme, že mezi březnem a květnem loňského roku se do Bulharska vrátilo 558 tisíc osob.

Čtěte také

„Migrace většinou probíhá postupně, ne ve vlnách, ale kvůli nouzovému stavu se z toho stala doslova tsunami,“ řekl van Outerenové Georgiev.

Z jeho online průzkumu vyplynulo, že lidé se vraceli hlavně proto, aby během krize byli se svými rodinami, nebo proto, že přišli o práci. Odborník se nedomnívá, že by všichni navrátilci chtěli v Bulharsku zůstat.

„Hlavní důvody, proč lidé Bulharsko opouštějí, pandemie nezměnila: chtějí lepší vzdělání, lépe placenou práci a stabilitu. Ale i když zůstane jenom deset procent z nich, bude to pro naši ekonomiku velký přínos.“

Hlavní důvody, proč lidé Bulharsko opouštějí, pandemie nezměnila: chtějí lepší vzdělání, lépe placenou práci a stabilitu.
Ognjan Georgiev

V Bulharsku o návrat pracovních migrantů neusiluje ani tak vláda, jako spíš podnikatelská komunita. Zaměstnavatelé by byli rádi, kdyby se vzdělaní Bulhaři vydali zpátky domů. Například v IT sektoru se pro ně dobře placená práce najde.

„Je určitě o dost těžší přesvědčit lidi, kteří mají práci někde daleko, než lidi, kteří tu jsou fyzicky přítomní. A kvůli pandemii hodně z nich udělalo tenhle první krok,“ cituje novinářka van Outerenová v závěru své analýzy na stránkách nizozemského deníku NRC Handelsblad bulharského výzkumníka.      

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, témata pro vás vybral Miroslav Tomek.

Dozvíte se o pozadí protestů na Kubě. Co má společného nečekaný vítěz bulharských voleb Slavi Trifonov s Donaldem Trumpem? A znečištění, které sibiřským řekám hrozí kvůli bezohledné těžbě zlata, může způsobit masové vymírání ryb. 

Spustit audio