Nové technologie proti lidem. Evropa využila covidovou pauzu, aby se opevnila před nelegální migrací

5. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Migrace

Svět se díky částečnému oslabení koronavirové pandemie pomalu vrací k cestování. Pro migranty ale Evropa přichystala jasný – a také velmi hlučný – vzkaz: „Nechoďte k nám!“ Ve svém textu na to upozorňuje agentura AP, která si všímá dění na jižním pomezí Evropské unie.

Řecká pohraniční policie tu na hranici s Tureckem vypouští ohlušující salvy z akustického zařízení, jež se dá označit za „zvukové dělo“. Jde o součást nové a v několika ohledech i experimentální digitální bariéry. Ta začala růst v klidných měsících pandemie na dvě stě kilometrů dlouhé řecko-turecké hranici s cílem zastavit příliv běženců.

Čtěte také

Její součástí je i nová ocelová zeď podobná bariéře na hranicích Spojených států a Mexika. Ve svém evropském vydání tato překážka blokuje nejběžnější místa přechodů u hraniční řeky Evros. Doplňují ji pozorovací věže s dálkovým kamerovým sledovacím systémem, nočním viděním a množstvím senzorů, aby pohraničníci přesně věděli, co se na hraniční čáře děje.

Po přistěhovalecké krizi z let 2015 až 2016, kdy do evropských zemí přišlo přes jeden milion běženců ze Sýrie, Iráku nebo Afghánistánu, investovala Evropská unie tři miliardy eur do bezpečnostně-technologického výzkumu. Automatizovaná sledovací síť, která se buduje na řecko-tureckých hranicích, má migranty včas objevit a zabránit jim v přechodu do Evropy.

Na vývoji futuristických technologií se podíleli vědci a univerzity z celé Evropy.

Nejdůležitější prvky celého systému budou uvedeny do provozu koncem letošního roku. Na vývoji futuristických technologií se podíleli vědci a univerzity z celé Evropy. Celkem se vyzkoušelo přes tucet projektů.

Čtěte také

V pilotním provozu tu jsou například detektory lži využívající umělou inteligenci nebo roboti pohraniční stráže pro vedení virtuálních rozhovorů. Pomoci má také integrace satelitních snímků se záběry, které se získávají za pomoci dronů, a to ze vzduchu, na pevnině, na moři i pod vodou.

Lepší identifikaci osob pak má zajistit skenování žilního řečiště v lidské dlani. A myslelo se i na kamery, které prý díky softwaru na bázi rekonstrukční technologie dokážou i v hustém porostu najít ukryté osoby. Testování těchto technologií proběhlo v Maďarsku, Lotyšsku a dalších zemích na východním obvodu Evropské unie.

Stále agresivnější strategie proti migrantům

Agentura AP podotýká, že v posledních pěti letech evropští politici prosazují proti migraci agresivnější strategii. Její součástí jsou i dohody, díky nimž středomořské státy, které nejsou členy Evropské unie, získávají peníze na potlačování migračních cest do Evropy. A také unijní pohraniční agentura Frontex se dočkala proměny z pouhého koordinačního mechanismu na plnohodnotnou bezpečnostní sílu.

Čtěte také

Regionální pohraniční dohody o migraci ale vystavily Evropskou unii politickému tlaku sousedních zemí. V květnu například dorazilo několik tisíc migrantů z Maroka do španělské enklávy Ceuta na africkém pobřeží a Španělsko muselo nasadit armádu. K podobné krizi loni došlo i na řecko-tureckých hranicích, kde napjatá situace trvala tři týdny.

Řecko teď usiluje o to, aby námořní hlídky Frontexu dostaly právo kontrolovat prostor mimo teritoriální vody zemí Evropské unie. V takovém případě by prý mohly lépe bránit migrantům v příjezdu na Lesbos a na další řecké ostrovy, což je v posledních letech nejpoužívanější trasa ilegální migrace.

Technologie se testují na hranicích

Lidskoprávní organizace ale varují, že nasazování nových technologií ještě více ztíží osud těch uprchlíků, kteří se snaží zachránit před válkami a strádáním. Německý europoslanec Patrick Breyer zase požaduje, aby se zveřejnily detaily o detektoru lži využívajícím umělou inteligenci. Podle něj jsou podobné technologie často testovány na hranicích, ale pak se používají i proti Evropanům.

Čtěte také

Počet přicházejících migrantů se během pandemie v mnoha evropských zemích snížil. Například v Řecku počet příchozích klesl z téměř 75 tisíc v roce 2019 na loňských 15 700. To je pokles o celých 78 procent.

Migrační tlak však jistě opět zesílí. Podle údajů OSN vzrostl v letech 2000 až 2020 počet migrantů na celém světě o více než 80 procent na 272 milionů, což je víc než celosvětový přírůstek obyvatel, informuje agentura AP.

Šance Marine Le Penové na prezidentské křeslo ve Francii stále rostou. Najdou se pádné důkazy pro hypotézu, podle které nový koronavirus unikl z čínské laboratoře? Odpor japonské veřejnosti proti olympiádě sílí. A Roman Polanski v novém dokumentárním filmu vzpomíná na dětství za holokaustu. 

To jsou témata Světa ve 20 minutách, která vybrala Gita Zbavitelová.

Spustit audio

Související