Netanjahuovi se násilí mezi Izraelem a Hamásem až moc hodilo do krámu, všímá si izraelský novinář

Benjamin Netanjahu podle Eldara dovolil, aby situace eskalovala, protože to předsedovi vlády umožňuje sabotovat snahy opozice o sestavení nového kabinetu. Zpočátku tato domněnka zazněla z řad izraelské levice, pak se ale přidali i další politici včetně bývalého ministra obrany Mošeho Jaalona, který v minulosti opustil premiérovu stranu Likud.

Čtěte také

Petr Pavel: Cílem Izraele je způsobit Hamásu co největší škody, pak nastane prostor pro vyjednávání

Názor, že Netanjahu využívá násilnou konfrontaci k prosazení vlastních zájmů, přestal být úplně okrajový. Jaalon na svém twitterovém účtu napsal, že ze zhoršené bezpečnostní situace politicky těží izraelský ministerský předseda i palestinské radikální hnutí Hamás.

Podobnou motivaci v současném postupu Izraele spatřuje také exministr zahraničí a obrany Avigdor Lieberman. Podle jeho názoru měla vojenská operace proti Hamásu vylepšit veřejné mínění o Netanjahuovi.

Netanjahu dost neuklidňoval

Izraelský premiér od počátku skutečně neudělal mnoho pro to, aby konflikt uklidnil, myslí si novinář Eldar. Tak třeba zátarasy u Damašské brány ve staré části Jeruzaléma mohl Netanjahu dát odstranit mnohem dřív. Proč čekal, než se z místa stane bojiště, na kterém izraelští policisté zápasí se stovkami mladých Palestinců? A proč premiér nechal policisty házet omračující granáty do mešity al-Aksá v době modliteb?

Čtěte také

Klvaňa: Mladí progresivisté vidí konflikt Izraele a Palestinců ideologicky – utiskování barevných bílými

Jair Lapid, kterého izraelský prezident nedávno pověřil sestavením nové vlády poté, co neuspěl Netanjahu, měl na tyto otázky odpověď už před roztočením spirály násilí.

Podle zpráv v deníku Haarec Lapid při vzájemném setkání varoval současného ministra obrany Bennyho Gance, že pokud má Netanjahu pocit, že mu vláda protéká mezi prsty, pokusí se vyvolat bezpečnostní incident.

„V Gaze nebo na severní hranici – když si bude premiér myslet, že je to pro něj jediná šance na záchranu, nezaváhá ani na okamžik,“ měl prohlásit Jair Lapid.

Komentář na stránkách stanice Al-Džazíra připomíná, že Netanjahu v uplynulých dvou letech bojoval o svůj politický život všemi dostupnými prostředky. Byl obviněn z podvodu a korupce a hrozí mu vysoký trest odnětí svobody, pokud ztratí svou moc.

Čtyři arabské hlasy

Premiérovo postavení teď ohrožuje politická formace sestavená proto, aby Netanjahua vyloučila z příští vlády. Mezi její členy patří už jmenovaní politici Lapid a Ganc, ale i mnozí další napříč politickým spektrem. Toto partnerství je ale už z logiky věci poměrně křehké. Lapidovi, který získal pověření sestavit vládu, navíc výrazně zkomplikovala vyjednávání nová vlna bojů.

Čtěte také

Jan Fingerland: Etnická miniválka v Izraeli

Ještě nedávno to vypadalo, že široké koalici stran stačí najít poslední čtyři hlasy v Knesetu k tomu, aby dosáhla svého cíle. Předpokládalo se, že je poskytne Sjednocená arabská kandidátka, tedy strana arabských Izraelců pod vedení Mansúra Abbáse.

Ten slíbil, že se spojí s jakoukoliv koalicí, která bude schopná sestavit vládu. 

Pak se ale vystupňovalo napětí v Jeruzalémě a 13. května se blok proti Netanjahuovi začal rozpadat. Lídr ultranacionalistické strany Jamina Naftali Bennett oznámil, že za vyhrocené situace smetl ze stolu možnost vytvoření koaliční vlády bez Benjamina Netanjahua a naopak s ním znovu začal jednat. Lapid reagoval prohlášením, že se dál bude pokoušet o sestavení vlády. Je ale jasné, že se jeho možnosti dramaticky zmenšily.

Netanjahuovi se nepodařilo najít dostatečnou podporu. A je otázkou, jestli se to nakonec přece jen povede Jairu Lapidovi.

Dosavadnímu izraelskému premiérovi se po volbách nepodařilo najít na politické scéně dostatečnou podporu pro sestavení vlády. A je otázkou, jestli se to nakonec přece jen povede Jairu Lapidovi, kterému prezident svěřil druhý pokus.

Pokud ne, je docela dobře možné, že Netanjahu povede Izrael do pátých voleb za poslední dva roky. V mezičase se mu možná poštěstí jmenovat takového generálního prokurátora, který dokáže zastavit jeho soudní procesy, zamýšlí se izraelský novinář Akiva Eldar v komentáři pro stanici Al-Džazíra.  

Co bylo cílem konfliktu?

Nejasnosti ohledně politických motivů rozebírají i další světová média. Například britské The Times mají za to, že by dosavadní izraelský premiér měl jasně říct, co bylo při zvažování dalšího postupu jeho cílem.

Izrael neměl a nemá snadnou vyjednávací pozici. Zároveň disponuje jasnou vojenskou převahou, což ho v očích jeho kritiků vždy činilo zodpovědným za ukončení bojů.

Čtěte také

Izrael i Palestina míří k nekontrolovatelné bezpečnostní a humanitární krizi, cituje The Guardian slova generálního tajemníka OSN Guterrese

Izraelská vláda má podle londýnského deníku samozřejmě plné právo a zároveň povinnost chránit své občany. Ale Benjamin Netanjahu měl od počátku otevřeně říct, čeho mají dosáhnout vzdušné útoky na obydlené oblasti Gazy. Bylo rozhodnutí motivované cílem zničit vojenské velitelské struktury Hamásu? Nebo se snad vrazit klín mezi Hamás a obyvatele Gazy?  

Jasnější zdůvodnění premiérových cílů by umožnilo o něco déle odrážet opakované zahraniční výzvy k mírovému vyjednávání. V neposlední řadě by to také uklidnilo nově nalezené izraelské partnery v Perském zálivu a severní Africe. Jestli Netanjahu dlouhodobě stojí o to, aby jeho diplomatický odkaz přetrval, nestačilo v daný moment prohlásit, že operace v Gaze „potrvá tak dlouho, jak to bude nutné“.

Netanjahu zřejmě usiluje o zničení Hamásu a podporovatelů Íránu v Gaze.

Premiér zřejmě usiluje o zničení Hamásu a podporovatelů Íránu v Gaze. Možná, že o těchto záměrech informoval americkou administrativu prezidenta Joea Bidena a ta proto zvolila opatrný postoj k výzvám Rady bezpečnosti OSN k urychlenému zastavení násilností.

Tak či onak, Benjamin Netanjahu měl a má za povinnost přesvědčit sousedy Izraele i jeho spojence, že tahle válka nebude trvat dlouho, dodávají The Times.

Čína při svém tažení na podporu letních her v Tokiu myslí i na svůj olympijský moment v příštím roce. Naočkovaní lidé ve Spojených státech postupně mohou odkládat roušky. Ne všichni ale doporučení úřadů vítají. Oživení britské ekonomiky by mohl vážně ohrozit nedostatek pracovních sil. A jak ekologické je v globalizovaném světě pěstování okrasných rostlin?

Témata sobotního Světa ve 20 minutách vybrala Tea Veseláková.