Miliardáři se filantropii nevěnují z čirého altruismu. Spíš sledují vlastní prospěch, píše Jacobin

V roce 2018 se nejbohatší muž na planetě, kterým tehdy byl šéf Amazonu Jeff Bezos, vzdal ve prospěch charity zhruba jednoho procenta svého majetku. Jiní bohatí lidé, například investor Warren Buffett nebo spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates, byli o něco štědřejší. První z nich věnoval na dobročinnost skoro 4 procenta svého majetku, druhý víc než 2,5 procenta.

Většina ostatních z první dvacítky světových miliardářů se omezila na desetiny procenta. To vlastně ani nemůžeme nazvat štědrostí, domnívá se novinář Savage. Štědrost by přeci měla znamenat i určitou oběť.

To nebyla oběť

O oběť ale v tomto případě nejde, píše Savage, naopak, ti nejbohatší takto posilují svůj vliv ve společnosti. Autor se odvolává na novou studii několika vědců z britských univerzit, která vyšla v britském recenzovaném časopise International Journal of Management Reviews.

Čtěte také

Peníze jsou důležité, není ale potřeba jim zasvětit život, říká filantrop a Dobrý anděl Petr Sýkora

Britští odborníci v ní poukazují na to, že filantropie a dobročinnost vzkvétaly už v druhé polovině devatenáctého století, které považují za první velké období nerovnosti v kapitalistické éře. Píší, že „podnikatelské elity tehdy stejně jako dnes nahromadily obrovské majetky, zatímco většině lidí se dařilo poměrně špatně“.

Tato vlna charity ke zmírnění příčin nerovnosti moc nepřispěla. Přinesla zato obrovský prospěch některým nejbohatším lidem té doby, například Andrewovi Carnegiemu. Je sice obtížné ho kvantifikovat, ale britští výzkumníci nepochybují o tom, že byl zcela konkrétní. Měl prý podobu „zlepšení vztahu mezi kapitálem a prací, lepší pověsti a politického kapitálu“.

Problémem naší doby je taková správa bohatství, která by umožnila, aby bratrská pouta i nadále vázala bohaté a chudé v harmonickém vztahu.
Andrew Carnegie

Sám Carnegie to částečně přiznal v eseji Evangelium bohatství, která vyšla v roce 1889. Tvrdí v něm, že „problémem naší doby je taková správa bohatství, která by umožnila, aby bratrská pouta i nadále vázala bohaté a chudé v harmonickém vztahu“.

Měkká moc

Také dobročinnost dnešních elit se prý řídí podobnými úvahami. Její smysl leží především v osobním prospěchu darujících, kteří tak získávají takzvanou „měkkou moc“. Motivací pro ně zpravidla není altruismus, domnívají se autoři studie. Spíš je to způsob, jak své přebytky přetvořit na alternativní formy kapitálu, které jsou nezbytné k efektivnímu působení na mocenském poli.

Čtěte také

Hospic nefunguje dobře v izolaci, proto opravíme usedlost Cibulka, vysvětluje šéf Avastu Vlček

Dnes proto stačí navštívit kteroukoliv americkou nemocnici, muzeum nebo univerzitu, abychom na některém dobře viditelném místě spatřili jména superbohatých patronů, popisuje Savage.

Vhodným symbolem této formy dobročinnosti je už zmíněný Bill Gates, který v roce 2010 vyzval americké miliardáře, aby slíbili, že věnují nejméně polovinu svého bohatství na charitu. Jeho vlastní majetek se ale za deset let od takzvaného Příslibu daru (The Giving Pledge) záhadným způsobem rozrostl zhruba o 60 procent, ironizuje americký levicový žurnalista.

Dobročinnost bohatých rozhodně není adekvátním řešením sociálních problémů. Naopak, poskytuje elitám užitečný nástroj, jak si na úkor většiny kupovat vliv a s tím související měkkou moc, uzavírá svůj komentář na stránkách magazínu Jacobin novinář Luke Savage.

Společnosti Pfizer přinesla její průkopnická vakcína proti covidu-19 očekávané vysoké tržby. Ukrajinský prezident usiluje o obnovení mírových jednání, domluvit se s Moskvou však bude obtížné. V Polsku roste popularita opoziční strany bývalého televizního moderátora Szymona Hołownii. A ani písku není na planetě nekonečně mnoho. 

To jsou témata sobotního vydání Světa ve 20 minutách, který připravil Miroslav Tomek.