Sexuální orientace věřících je i po třiceti letech od revoluce velmi živé téma

24. červenec 2022

Pro věřící gaye a lesby není snadné se hlásit ke své orientaci a být respektováni jako plnoprávní členové církevních společenství. Náboženské prostředí je tradičně více konzervativní, ale pro mnohé z nich je komunita a sdílení víry zásadní. Jakým způsobem se proměnilo jejich postavení v demokratické společnosti za více jak tři desítky let? Je jejich orientace stále ještě téma?

Sexuální orientace věřících se jako téma objevila teprve po revoluci v roce 1989. „Doufala jsem, že se vyřeší základní věci, aby věřící lidé nemuseli prchat z církve, aby je většina v církvi lépe pochopila,“ popisuje psychiatrička a sexuoložka Dagmar Křížková.

Čtěte také

V té době však náboženská společenství neměla potřebu toto téma otevírat. Církve tuto otázku začaly rozebírat až v době projednávání registrovaného partnerství Parlamentem, potvrdily však svůj konzervativní postoj.

„Téma se v kostelích otevíralo formou výzvy k podpisu protestních listin proti registrovanému partnerství,“ dodává Křížková. Gayové a lesby se tak během bohoslužeb v podstatě dozvídali, že je jejich farnost kvůli jejich orientaci odsuzuje.

Někde ano, jinde ne

I po více než třiceti letech od revoluce je však sexuální orientace věřících stále velmi živé téma, které v některých případech vede i k jejich odchodu z církve.

„Ještě dnes je třeba pro kněze určitým způsobem ohrožující šířit se o své minoritní identitě, protože tím v podstatě ohrožuje svůj pracovní poměr nebo případně kariéru,“ kouč, lektor a bývalý katolický kněz Jiří Pešek.

V určitých chvílích člověk nemůže být sám a potřebuje najít spřízněnou duši.
Jiří Pešek

Mezi jednotlivými církvemi však v postoji k lidem s homosexuální orientací panují velké rozdíly. „Evangelická církev, na rozdíl od mé domovské, katolické, opravdu udělala velký krok k tomu, že by sexuální orientace nemusela být tím tématem,“ uvádí Křížková.

Rozdíl ale není jen v samotných církvích, velký vliv na vnímání homosexuálních věřících má i lokace. V Londýně žije asi milion lesbiček a gayů, kteří se tam přestěhovali z venkova kvůli tolerantnímu prostředí. „Podobný vývoj předpokládám i v naší republice,“ dodává Křížková.

Azyl pro věřící homosexuály

Evangelická církev zaštiťuje i sdružení věřících gayů a leseb Logos, které v devadesátých letech, ve snaze pomoci lidem s homosexuální orientací, Křížková pomáhala založit.

Čtěte také

Logos a podobné organizace sdružující věřící s homosexuální orientací jsou jakýmsi útočištěm. Umožňují věřícím přijít do společenství církve a svoji víru oživovat.

„V určitých chvílích člověk nemůže být sám a potřebuje najít spřízněnou duši, staršího bratra nebo spolubratra, kterému se může s důvěrou svěřit, najít nějakou novou perspektivu a hledat, jak jít dál,“ popisuje význam sdružení Pešek.

Poslechněte si celou debatu, moderuje ji Eva Hůlková.

V první části Vertikály se bude mluvit o začínající návštěvě papeže Františka v Kanadě. Přilétá, aby se původním obyvatelům omluvil za příkoří, která na nich spáchali kněží a řeholnice římskokatolické církve. Také o tom, že Vatikán představil novou investiční politiku, která má zajistit, aby jeho investice „přispívali ke spravedlivějšímu a udržitelnějšímu světu“. A o tom, že ruský pravoslavný duchovní Nikandr je stíhán za kritiku války na Ukrajině. Moderuje Naděžda Hávová.

autoři: Eva Hůlková , mwal
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.