Církev si nyní nemůže dovolit plýtvání talenty, které by mohli představovat ženatí kněží, míní teolog Petráček
Eliminovalo by zrušení nebo zdobrovolnění celibátu sexuální násilí z řad katolických kněží, nebo je celibát základní kamenem kněžské identity? „Zdobrovolnění celibátů v katolické církvi je nazrálé už dlouho a čím déle se odkládá, tím je situace horší,“ uvádí v Pro a proti katolický kněz, teolog a historik Tomáš Petráček.
Filozof Petr Dvořák zpochybňuje souvislost celibátu se sexuálním zneužíváním. „V principu proti zdobrovolnění nejsem, ale argumenty, které slýchám, mě nepřesvědčují.“
Čtěte také
„Zrušení nebo zdobrovolnění celibátu by určitě odstranilo rizika, která celibát přináší. Už tím, že přitahuje lidi, kteří mají problém s vlastní sexualitou, a potom to může být velký problém ji zvládat,“ dodává duchovní.
Statistiky z USA ale ukazují, že 83 procent případů zneužívání v církvi jsou homosexuální. „Pokud se tedy těchto činů dopouštějí homosexuálové, tak tam těžko zdobrovolnění celibátu a heterosexuální manželství pomůže.“
To, že je celibát zaveden pro všechny, je dáno komplikovaným historickým vývojem od 12. do 13. století.
Tomáš Petráček
„Ve Spojených státech se zneužívání dopouštěla čtyři procenta kněží. To nejsou nějak vyšší čísla než ve větších organizacích, rodinách, internátních školách a tak dále. Mnohem větší problém byl v amerických skautských chlapeckých oddílech a tam žádný celibát není. Takže problém je jinde a souvisí s kontrolou, ne s celibátem,“ tvrdí filozof.
Celibátně-klerikální subkultura, která po dlouhá staletí v církvi panovala, je určitě rizikový faktor, který v jiných společenstvích není, soudí Petráček. „Zde by zdobrovolnění celibátu nebo jeho zrušení mohlo pomoci, protože by tam byl výrazně větší podíl mužů, kteří realizují svou heterosexuální sexualitu normální cestou manželství.“
Málokdo je ochoten snášet samotu
Podle filozofa však výjimečnost kněžského stavu není dána celibátem, ale jeho samotnou rolí. „Celibát dříve přitahoval v době, kdy nebylo snadné v katolické komunitě vyjít na světlo se svou homosexuální orientací. Proto tito jedinci často volili kněžství. Problém je tedy subkultura homosexuální, nikoliv život v celibátu nebo snaha o něj.“
Kněz zpřítomňuje Kristovu oběť na kříži, takže život kněze má být obětí.
Petr Dvořák
Od doby reformace i protireformace 16. století je celibát důležitým prvkem tvoření konfesijní identity pro katolíky. „Otázkou je, co by z té katolické identity zbylo, kdyby se mohli ženit. Ale to, že je celibát zaveden pro všechny, je dáno komplikovaným historickým vývojem od 12. do 13. století,“ připomíná historický kontext teolog.
Čtěte také
„Nás bylo v kněžském semináři v ročníku 16, ale vysvěceni jsme byli jen tři. Prakticky všichni ostatní odešli, protože nechtěli snášet samotu a přijmout celibátní závazek. Ale byli to muži, ze kterých by byli skvělí faráři. Nedomnívám se, že je dnes církev v takové situaci, kdy by si mohla dovolit plýtvání talenty, které by ženatí kněží mohli představovat,“ shrnuje Tomáš Petráček.
Krize kněžských povolání se týká především Západu, namítá filozof. „Souvisí to s blahobytným způsobem života a neochotou k oběti a celoživotním závazkům. Identita kněze je spojena s obětí, tedy že se člověk něčeho zříká ve prospěch něčeho většího. Kněz zpřítomňuje Kristovu oběť na kříži, takže život kněze má být obětí,“ obhajuje teologický význam celibátu Petr Dvořák.
Poslechněte si celé Pro a proti Karolíny Koubové.
Související
-
Celibát pro kněze? Když se potlačí člověčina, místo služby přichází predátor, přiznává kněz Hurt
V posledních několika letech čtu hodně fantasy literaturu, přiznává kněz Josef Hurt. Ságy jako třeba Zaklínač jsou pro něj cesta, jak komunikovat s nejmladší generací.
-
Marek Orko Vácha: Celibát jsem odžíval v zásadě na remízu. Na hraně sebevraždy
Biolog, teolog, kněz a pedagog Marek Orko Vácha fascinuje dychtivostí po vědění i touhou nepromarnit v životě ani vteřinu. Nezdráhá se hovořit o slzách ani o bolesti.
-
Je církev pro mladé atraktivní, nebo není?
Je současná římskokatolická církev atraktivní pro mladé lidi? Nabízí témata, která mladé zajímají a považují za palčivá?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.