Sestavujeme rozpočet na volební rok. Vyjednávání budou mnohem obtížnější než letos, upozorňuje ekonom Hampl

Ministerstvo financí rozdalo ostatním rezortům předpokládaný rozpis výdajů na příští rok. Nyní přichází obtížnější fáze – vyjednávání vlády o celkové podobě rozpočtu.

„Pro nás je důležité, jak bude vypadat ten skutečný návrh rozpočtu, za kterým si bude vláda stát a se kterým bude ochotna jít do Sněmovny a hájit ho. To je nejpodstatnější,“ upozorňuje Mojmír Hampl.

Rozpočtový proces ale zůstává většinou v utajení. „Například vyjednávání jednotlivých rozpočtových kapitol s ministerstvem, vyjednávání na úrovni koalice, vyjednávání na úrovni koaličních šéfů, které jsou často velmi významné a které ovlivňují to, jak ten rozpočet bude vypadat.“

Čtěte také

Petr Šabata: Státní rozpočet na příští rok bude předvolební, jednání o něm pak zvlášť tvrdá

Rozpočet se navíc zpravidla sestavuje na několik fází. Ministerstvo financí má mimo jiné už v tuto chvíli plán pro rok 2026 i 2027. Toto tempo přípravy je podle Hampla lepší.

Největší část veřejné pozornosti se totiž bude procesu věnovat až v momentě, kdy bude zveřejněná nová makroekonomická predikce. „Bude pak jasné, jaké jsou očekávané příjmy fiskální a zároveň to bude už jednání o něčem, co vláda bude schopna hájit,“ vysvětluje Hampl.

Příští rok se bude podle Hampla lišit v jediné věci. „Sestavujeme rozpočet na volební rok. A tím pádem je vyjednávání mnohem obtížnější,“ přiznává ekonom.

Čtěte také

Podstatnou část inflace jsme si sami upekli a taky snědli. Ze zahraničí celá nedorazila, míní ekonom Hampl

Odborová pohotovost

Část odborových svazů je už od července kvůli platům ve stávkové pohotovosti. Odboráři požadují navýšení tarifu minimálně o deset procent.

Ministerstvo práce předkládá variantu, že od září by se zhruba 360 000 úředníkům a 70 000 dalších zaměstnanců plat zvýšil o sedm nebo deset procent. Pro rozpočet by tento scénář znamenal až 6,5 miliardy korun navíc. Podle ministerstva financí je ale vládní rozpočtová rezerva vyčerpaná.

Čtěte také

Spor o windfall tax: Kvůli energetické krizi chybí státu 34 miliard. Malí akcionáři ČEZu chystají žaloby

„Aktuální rozpočet jde spíš na knop, než že by v něm byl velký prostor. Pokud by se nějak zázračně zvyšovaly příjmy, pak možná, ale podle toho plnění rozpočtu minimálně za těch prvních sedm měsíců to tak rozhodně nevypadá,“ podotýká Hampl.

V polovině roku ale přišly i pozitivní zprávy. ČEZ tvrdí, že na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, zaplatí 29 až 34 miliard korun. Ministerstvo financí za celý rok předpokládá daň z neočekávaných zisků 17 miliard korun.

„Nezapomínejme ale, že zase některé jiné příjmy veřejných rozpočtů jsou za očekáváním a určitě tak zůstanou. Například výnos z takzvané emisní povolenky bude dramaticky nižší,“ varuje Hampl.

Premiér Petr Fiala (ODS) také slibuje zaměstnancům ve státní sféře, že v novém rozpočtu na ně myslí a do nového roku dostanou adekvátně přidáno.

„Adekvátní je čistě politické slovo. Proto bude dobré vidět na konci srpna návrh rozpočtu. Z něj zjistíme, co vláda opravdu chce a co nechce udělat a za co je a není ochotná krvácet,“ uzavírá Mojmír Hampl.

Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.