Petr Šabata: Státní rozpočet na příští rok bude předvolební, jednání o něm pak zvlášť tvrdá
Sestavování státního rozpočtu na rok 2025 bude ještě obtížnější než jindy, a to přinejmenším ze dvou důvodů: Vláda, koaliční strany i jednotliví ministři se budou chtít blýsknout před klíčovými sněmovními volbami příští rok na podzim. Některé výdaje kabinet zatím škrtil, ačkoliv to byla jeho priorita, školství by mohlo vyprávět. Zde bude velký tlak dobře zdůvodněný i věcně.
Vláda musí poslat návrh rozpočtu do Sněmovny na konci září. Už teď se chystá předehra, která mnohé napoví.
Čtěte také
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka přišel s návrhem zvýšit od 1. září platy některým státním úředníkům, v kultuře, sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogickým pracovníkům ve školství, a to o sedm až deset procent.
Hned 20. a 21. září se přitom konají volby krajské a do třetiny Senátu, jaká to náhoda. V úplně nejúspornější verzi by přidání přišlo státní rozpočet do konce roku na 4,5 miliardy korun.
Nejsou peníze?
Jenže ministr financí Zbyněk Stanjura říká, že v pokladně nejsou peníze, opatrný je premiér, oba za ODS, a Národní rozpočtová rada považuje krok za rizikový.
Čtěte také
Lidovci, hnutí STAN a Piráti jsou pro, mají i dobré argumenty – dramatický propad reálných příjmů, zmíněné profese se často pohybují na úrovni minimální mzdy, stát letos na platech ve veřejné sféře šetří pět miliard.
Prohlubuje se tu koaliční příkop mezi ODS a TOP 09 na straně jedné, na té druhé stojí stále méně populární lidovci, starostové s nepřesvědčivým výsledkem v eurovolbách a Piráti s výsledkem tragickým. Vláda přitom rozhodne už do 24. července.
Ministři můžou chtít až 200 miliard
Nad rozpočtem na rok 2025 můžeme čekat ostré spory o velké peníze. Na důchody a sociální dávky musí stát přitom počítat – podle vládního střednědobého výhledu rozpočtu – s plus 25 miliardami, obrana dostane na dodržení závazku v NATO přinejmenším devět miliard navíc.
Čtěte také
Obsluha státního dluhu vyjde minimálně na plus 10 miliard. Jen ono mírné přidání o sedm procent části státních zaměstnanců letos od září by znamenalo příští rok výdaj 14 miliard.
A pak jsou tu požadavky a přání ministrů – Kupka na dopravu plus 30 miliard, Bek na školství aspoň 30, spíš víc, Bartoš na bydlení a pro strukturálně ohrožená území aspoň 10, Rakušan na vnitřní bezpečnost miliardy, a když se připočte životní prostředí a zemědělství, k tomu věda s novým ministrem, dosáhne růst povinných výdajů a požadavky ministrů někam na úroveň 200 miliard.
Ekonomika poroste podle všech prognóz neduživě, takže se nedají čekat výrazně vyšší příjmy. A schodek státního rozpočtu se má snížit o 17 miliard, což je ale s ohledem vládní ambici ozdravovat finance ostudně málo.
Dá se proto čekat předvolební bouchání pěstí do stolu, ministerské hrozby demisí po vzoru Mikuláše Beka, stejně tak odcházení některých stran z pětikoalice. Ale právě s ohledem na blížící se volby nejspíš nikdo neuteče.
Vláda Petra Fialy se bude příští tři měsíce potýkat se starým neřešitelným úkolem, který si sama ztížila: Jak ten krásný voňavý koláč sníst tak, aby jeho větší část zůstala nedotčena. A aby daňovým poplatníkům a voličům z toho nebylo zle.
Autor je šéfredaktor Práva
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
