Petr Šabata: Dostane vzdělávání na příští rok miliardy navíc, nebo padne ministr?
Ministr školství Mikuláš Bek žádá v rozpočtu na příští rok nejméně 30 miliard navíc ve srovnání s letoškem, což vypadá odvážně a s ohledem na prioritu vzdělávání také správně. Bek dokonce pohrozil demisí, když ty peníze v posledním roce vlády nedostane.
Ve skutečnosti jde o požadavek krotký a ani s 30 miliardami kabinet Petra Fialy před volbami nesplní sliby zapsané zcela konkrétně v programovém prohlášení.
Čtěte také
Vloni v červnu na začátku jednání o rozpočtu na rok 2024 dostal ministr Bek od svého vládního kolegy na financích Zbyňka Stanjury políček – jinak se návrh se škrtem 29 miliard z roku na rok jasnou vládní prioritou nazvat nedá.
Výsledek byl nakonec plus necelé čtyři miliardy, ale až po půlročním handrkování, kdy ředitelé škol nevěděli, jestli budou mít dost peněz na celou výuku, na uklízečky, školníky a kuchařky, na školní psychology a další výdaje. Do podzimní stávky, která byla výrazem velkého rozčarování, se zapojily tři čtvrtiny škol.
Stranická příslušnost ministrů
Kdyby se měl opakovat stejný příběh, byla by to blamáž nejen pro ministra, jeho mateřské hnutí STAN, ale pro celou vládu. I když už si lidé ve školství zvykli, že Fialův kabinet – pokud jde o výdaje na vzdělávání – něco jiného říká a něco úplně jiného při tvorbě rozpočtů dělá.
Čtěte také
S Bekovými aspoň 30 miliardami plus na příští rok je ale několik potíží. Ve střednědobém výhledu rozpočtu, který vláda vloni předložila do Sněmovny, je na rok 2025 minus 15 miliard oproti letošku. Takže Bek začíná jednat v hluboké defenzivě. Druhý problém je, že ministrem požadovaných 30 miliard na plnění vládních slibů ve vzdělávání zkrátka nestačí. A příští rok je volební, budou se skládat účty.
Závazek, který zastřešuje finanční sliby, zní v programu Fialovy vlády takto: „Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD.“
V koaliční smlouvě se hovořilo o 5,2 procentech HDP, průměr vyspělých zemí je mírně pod pěti procenty. Tam se Česko nikdy nedostalo, a protože za poslední roky roste HDP nominálně rychleji než výdaje na vzdělávání, spadlo už hluboko pod čtyři procenta. Podle výpočtů ekonoma Daniela Münicha, šéfa think tanku IDEA, by mělo být v příštím rozpočtu školství na splnění slibu 40 miliard, spíš více.
A třetí potíž pro Beka jsou právě volby. Stát musí příští rok počítat s desítkami miliard navíc na důchody a další povinné výdaje, nadto chce ministr financí dál snižovat schodek – aspoň o 17 miliard, ministr dopravy žádá navýšení o 30 miliard na dálnice a železnice, vyšší bude samozřejmě rozpočet obrany. Ano, v čele těchto ministerstev stojí politici z ODS a stranická příslušnost bude hrát v jednáních o rozpočtu na volební rok jinou roli než jindy.
Nad Bekovou hrozbou demisí se například premiér Fiala jen pousmál. Opravdu by chtělo hnutí STAN vytáhnout z klobouku už čtvrtého ministra, který by se do voleb tak tak stačil se vzdělávacím systémem seznámit? Tím by Starostové jen zvýraznili ostudu, kterou si v resortu zatím udělali. A školství by mohlo zapomenout i na těch 30 miliard plus.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
