Šéf Svobodných: Nechceme, aby děti ve školách slyšely lži. Ale není vhodné hned vyhazovat učitele
Některé školy řeší, jak se postavit k pedagogům, kteří veřejně schvalovali ruskou invazi na Ukrajině. Je správné, aby je vedení školy potrestalo, třeba i ukončením pracovního poměru? „Jestli je to správné, nevím. Jestli je to podle zákona, myslím, že ano,“ míní odborník Scio na učitelské právo Jan Kaczor. „Není vhodné, aby míra trestu začínala tím, že hned budeme vyhazovat učitele. Možná tím otevřeme Pandořinu skříňku,“ reaguje předseda strany Svobodných Libor Vondráček.
Podle Vondráčka jsou zákazníkem školy rodiče a žáci, kteří by měli mít významné slovo v tom, aby mohli nějakým způsobem tlumit jakoukoliv politickou činnost ve školách. Ať už je to ohledně invaze Ruska nebo další témata.
Čtěte také
„Vztah, který dnes panuje ve školství, mi občas připomíná, že je tu ta služba pro stát, který formuje mantinely. Ale podle mě by je měly formovat právě studenti a rodiče. Prostě vztah učitele, žáka a rodiče by měl být v první řadě vyjasněn mezi nimi a až později by se mělo sahat k nějaké další instanci, k veřejnému probírání. Než ředitel spustí veřejnou obhajobu svých kroků, měla by tomu předcházet řekněme lidská diskuse,“ myslí si Vondráček.
Reaguje tak na případ, o kterém v minulých dnech informovala média. Týká se učitelky pražské základní školy, která při hodině slohu jako fakt žákům vykládala nepotvrzené nebo nepravdivé informace a dezinformace o situaci na Ukrajině.
Každý rodič chce trošku jinak vychovávat své děti a očekává, že bude ve škole slyšet trochu něco jiného.
Libor Vondráček (Svobodní)
„Asi se všichni shodneme na tom, že věcně tam ta tvrzení nebyla v pořádku, že je tam mnoho výroků vyloženě nepravdivých. Určite by ale bylo lepší, kdyby byl vztah od začátku postavený trošku jinak, že by existovala větší konkurence výkladů škol, přístupů. Každý rodič chce trošku jinak vychovávat své děti a očekává, že bude ve škole slyšet trochu něco jiného. A kdyby si mohli třeba lépe vybrat, pro tu školu by to vlastně byl nejvyšší trest - odejdou nám rodiče, odejdou nám žáci, nebudeme mít peníze,“ naznačuje.
„Nikdo nechceme, aby naše děti ve školách slyšely lži. Ale je otázka, jestli se to při každé lži má řešit takovým způsobem. Já prostě vnímám, že to, co paní učitelka řekla, není na okamžitý vyhazov. To je můj právní názor,“ opakuje předseda strany Svobodných.
Pedagog si nemůže dovolit ve škole vykládat něco, co je v příkrém rozporu s tím, co víme o skutečnosti.
Jan Kaczor
Kaczor upozorňuje, že když pedagog porušuje povinnost postupovat v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle školského zákona, může mu zaměstnavatel ukončit pracovní poměr.
„Pedagog si nemůže dovolit ve škole vykládat něco, co je v příkrém rozporu s tím, co víme o té skutečnosti. A zároveň, co je, zdá se, za cílem, který je rozporný se školským zákonem v oblasti mravního rozvoje dětí,“ vysvětluje učitel společenských věd nebo občanské výchovy.
Pedagog ve škole není krytý svobodou projevu
Kaczor souhlasí s tím, že nad školským zákonem je Listina základních práv a svobod, která v článku 17 garantuje každému občanovi svobodu projevu. Možná by se pod tento článek mohla vejít i obhajoba postupu Vladimira Putina, kdyby k tomu docházelo jinde než ve škole, říká.
„Děti ve škole ale mají podle jiného článku Listiny právo na vzdělání. To konkretizuje školský zákon nebo upravují některé mezinárodní smlouvy. Pokud je jeho smyslem, aby děti byly rozvíjeny morálně a mravně a aby se naučily poznávat svět tak, jak skutečně vypadá, není pedagog při výkonu svého zaměstnání v tomto ohledu krytý svobodou projevu,“ vysvětluje.
Mohli bychom se bavit, co všechno zpochybňuje demokratické směřování a hodnoty. Nejlépe na to dohlédnou rodiče a studenti.
Libor Vondráček
Vondráček souhlasí s tím, že učitel, který vykonává svoji práci ve škole a je vázaný školským zákonem, se nemůže plně odvolávat na svobodu slova.
Čtěte také
„Na druhou stranu ve chvíli, kdy jsou tady nějaká nepravdivá nebo neověřitelná tvrzení a učitel je vkládá do výkladu různých předmětů, dostáváme se v mnohém na hranu nejistoty obecného výkladu školského zákona. Opravdu bychom se tady mohli bavit, co všechno zpochybňuje demokratické směřování a hodnoty tak, jak se to píše ve školském zákoně. Myslím, že nejlépe na to dohlédnou rodiče a studenti. Pokud budeme školám svazovat ruce, budeme se je snažit unifikovat, je tu ta služba víc pro stát,“ opakuje.
Politické téma
Taková cesta ale podle Kaczora není v souladu se současně platnými právními předpisy. Může to být nějaký politický názor, ale on sám by s ním prý nesouhlasil.
Čtěte také
„Vzdělávání musí každému dítěti bez ohledu na to, co si myslí jeho rodiče, zaručit základní i hodnotový rozvoj. Musí to být základní věci, na kterých se shodneme. Souhlasím ale s tím, že ta hranice není jistá,“ přiznává.
Vondráček zdůrazňuje, že nejlepší zájem na tom, aby děti dostávaly dobré vzdělání, mají jejich rodiče. „Ti na to nejlépe dohlédnou a ti nás vlastně oprostí od toho, abychom tu otázku řešili tak trochu politicky. Zpolitizování tématu není ku prospěchu v řešení samotné věci,“ míní.
Současně to je i právní otázka. Nejen podle toho, co si napíšeme do školského zákona.
Jan Kaczor
Kaczor naopak mluví o vzdělávání jako o politickém tématu. Jestli má vzdělávání ve školách odpovídat nějakým hodnotám a nemá být čistě na bázi klient-poskytovatel služby, je to politická otázka, říká.
„Současně to je i právní otázka. Nejen podle toho, co si napíšeme do školského zákona. Ale současně jsme jako Česká republika vázáni určitými mezinárodními smlouvami, například Úmluvou o právech dítěte nebo Mezinárodním paktem o hospodářských, kulturních a sociálních právech,“ připomíná odborník společnosti Scio na učitelské právo.
Poslechněte si celou debatu. Moderuje Tomáš Pancíř.
Související
-
Finští experti na dezinformace: Důvěra a vzdělání. Proto je Finsko tak odolné proti cizí propagandě
„Finsko má vysokou míru gramotnosti, lidé hodně čtou, vzdělávají se, na tom se dobře staví. Společnost je hodně založená na konsensu,“ říká Markus Kokko z centra HybridCoE.
-
Válka o Ukrajinu na sítích. Kdo vyhrává boj o veřejné mínění a co můžeme dělat s dezinformacemi?
Debatují socioložka Barbora Vacková, analytik Vojtěch Bahenský, mluvčí Českých elfů Vít Kučík a advokát Jan Vobořil. Ptá se Lukáš Matoška.
-
Šlerka o dezinformacích: Cenzura je běžná součást války. Jenže my nejsme ani ve válce, ani v míru
„Zpočátku bylo zřejmě, že invaze byla šok i pro tu část online scény, která do té doby pevně stála za ruskou politikou na Ukrajině i v Evropě,“ přibližuje Josef Šlerka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.