Finští experti na dezinformace: Důvěra a vzdělání. Proto je Finsko tak odolné proti cizí propagandě
Ve finských Helsinkách už několik let funguje Centrum pro boj s hybridními hrozbami (HybridCoE), které se mimo jiné dezinformacemi zabývá. A Finsko patří mezi ty země, které odborníci považují za nejodolnější vůči cizí propagandě. „Země má vysokou míru gramotnosti, lidé hodně čtou a vzdělávají se, na tom se odolnost dobře staví. Finská společnost je taky hodně založená na konsensu,“ říká pro Český rozhlas Plus Markus Kokko z centra HybridCoE.
„Uplynulé roky ukázaly, že jsou tu i nějaké neshody a víme, že nepřátelské země se snaží tyto neshody zvětšovat,“ doplňuje Markus Kokko.
Čtěte také
Jeho kolegyně Veera Kaarelaová vidí za finským úspěchem především vzdělání:
„Zahrnuli jsme mediální a informační gramotnost jako klíčovou složku našeho vzdělávacího systému. Děti jsou tak připravené na komplexní svět informací už od útlého věku. Snažíme se ale dostávat tyto informace ke všem věkovým skupinám, informovat je, co se děje a komu mohou věřit.“
Zahrnuli jsme mediální a informační gramotnost jako klíčovou složku našeho vzdělávacího systému.
Veera Kaarelaová
Finská vláda například v době pandemie covidu-19 pracovala s místními influencery a spolupracovala s nimi třeba při šíření pravdivých informací o očkování. Vše ale přitom podle Markuse Kokka stojí na důvěře:
„Finové tradičně mají vysokou důvěru ve společnost. Finové tedy věří politikům, institucím jako je policie nebo armáda a taky ve velké mediální domy, což je myslím dobré.“
Česká důvěra se snížila
Důvěra je přitom něco, kde Česko podle analytičky z centra Evropské hodnoty Veroniky Krátké Špalkové pokulhává: „Důvěra v českou vládu se výrazně snížila především v souvislosti s covidovou pandemií a opatřeními proti šíření koronaviru.“
Čtěte také
Problematická podle ní byla především chaotická komunikace. Právě chaos a nejistota jsou přitom podle ní jedním z cílů ruské propagandy.
„Cílem strategie ze strany Ruské federace je roztříštit informační prostor, vytvořit takovou informační mlhu. Je to strategie, ke které Rusko sahá vždycky, když se pro ně stane nějaká politická citlivá událost“.
S novou vládou od začátku ruské invaze můžeme vidět mnohem lepší a přímočařejší práci českého centra proti hybridním hrozbám.
Veronika Krátká Špalková
Česko i Evropská unie podle ní v boji s dezinformacemi zaspaly a teprve v posledních letech si přiznaly, že jde o vážný problém. Určitou naději na české straně vidí ve vzniku Centra proti terorismu a hybridním hrozbám na ministerstvu vnitra.
Čtěte také
„S novou vládou od začátku ruské invaze můžeme vidět mnohem lepší a přímočařejší práci Centra proti terorismu a hybridním hrozbám. Daří se jim poměrně rychle reagovat na ty nejrozšířenější dezinformace a komunikovat jejich rozuzlení veřejnosti.“
Celkově by ale vláda měla v tomto ohledu podle Veroniky Krátké Špalkové mít jasnou koncepci a zajistit větší spolupráci napříč resorty.
Více si poslechněte v Evropě Plus Jakuba Luckého.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
