Vrecionová: Není jednoduchý nástroj, který by řešil ochranu před dezinformacemi a nezasáhl svobodu slova

19. duben 2022

Vláda se zatím nechystá měnit zákony kvůli zlepšení obrany před dezinformačními kampaněmi, nyní zejména z Ruska. „V tuto chvíli není možné do stávající legislativy zasahovat, mohli bychom s vaničkou vylít i dítě a poškodit demokracii a svobodu slova,“ říká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „Jenže ne na všechno, jak vidíme třeba při šíření kremelské propagandy, je možné aplikovat na současnou legislativu,“ reaguje ředitel Pražského inovačního institutu Bohumil Kartous.

Europoslankyně souhlasí s tím, že jde o velký problém, zvláště Rusko používá způsob hybridní války a zasahuje podle ní i do prostoru v Česku. Situace ale podle ní nemá jednoduché řešení.

Čtěte také

„Ukazuje to i diskuse v jiných zemích. Například Slovensko nějakou legislativu upravilo a již nyní dochází k velké kritice. A to ta úprava byla přijata pouze s časovým omezením. My jsme demokratický stát a svoboda slova je nesmírně důležitá a na ní stojí demokracie, to je jeden z těch základních pilířů. Musíme být nesmírně opatrní a já bohužel v tuto chvíli žádné jednoduché řešení, které by nám pomohlo, nevidím,“ přiznává.

„Vláda se tomu intenzivně věnovala a není to o tom, že by parlament nechtěl, že by vláda nechtěla. Jen tady zatím není žádný jednoduchý nástroj, který by to ošetřil tak, aby zároveň nezasáhl svobodu slova a který by nebylo možné v budoucnu někdy zneužít,“ dodává Vrecionová.

Je velmi málo konkrétních příkladů, které by ukazovaly, že současné legislativní a exekutivní řešení přináší to, co by pomohlo.
Bohumil Kartous

Ani podle Kartouse neexistuje jednoduchý nástroj, který by určilm kudy vést hranici, kde končí svoboda projevu, co se má chránit svobodou projevu a co už ne. To podle něj právě ukazuje i současná situace.

Bohumil Kartous

„Právní rámec vymezuje to, co je za hranou zákona z hlediska šíření informací. Už se mluvilo třeba o nenávistných projevech, podpoře totalitních ideologií nebo šíření poplašných zpráv. To všechno jsou případy, které se vyskytují někdy až v enormní míře a naplňují skutkovou podstatu. Ale za současného stavu se ukazuje, že je vymáhání práva naprosto neefektivní,“ konstatuje.

Připomíná, že například v souvislosti s pandemií byl obsahem, který by se dal kvalifikovat jako poplašná zpráva, zahlcen nejenom český internet.

„A zatím je tady jeden precedentní rozsudek jisté paní, která byla odsouzena za šíření prokazatelně lživé informace o úmrtích způsobených očkováním. Ale je velmi málo konkrétních příkladů, které by ukazovaly, že to současné legislativní a exekutivní řešení přináší to, co by pomohlo,“ popisuje Kartous, mluvčí hnutí Čeští elfové.

Regulace sociálních sítí

Nikdo podle Kartouse nechce, aby bylo porušováno právo na to sdělovat vlastní myšlenky, postoje nebo politické názory. Lidé, kteří se zaštiťují ochranou svobody slova, často ale podle něj nepřímo tvrdí, že mají právo na to, aby jejich názory a postoje, které mohou být na hraně, nebo za hranou zákona, měly být šířeny.

Čtěte také

Kartous je přesvědčen, že kdyby byla účinnější regulace sociálních sítí nebo Googlu, nedocházelo by k tomu.

„Domnívám se, že velmi užitečným nástrojem může být právě regulace v podobě Digital Services Act (pozn. red. návrh nařízení Evropské komise na úpravu regulace digitálních služeb), která vede zprostředkovatele informací k zodpovědnosti za to, co zprostředkovávají. Aby sociální sítě typu Facebook anebo zprostředkovatel informací typu Google nesly odpovědnost za to, jaké informace zprostředkovávají,“ naznačuje.

Aby sociální sítě typu Facebook anebo zprostředkovatel typu Google nesly odpovědnost za to, jaké informace zprostředkovávají.
Bohumil Kartous

S regulací, zvláště v boji s dezinformacemi musíme pracovat velmi obezřetně a velmi opatrně, reaguje europoslankyně.

Veronika Vrecionová

„Protože kdo bude ten, kdo to bude určovat? Tohle se nám může do budoucna vymstít. Jsem přesvědčená o tom, že je potřeba neustále o tom diskutovat, že to klade velké úkoly před všechny, ať jsou to politici, novináři, nevládní organizace i jednotliví občané. Na Google, Facebook a tak dále je potřeba neustále tlačit v tom smyslu, aby třeba když někde někdo zjevně pracuje s nějakou lží, aby se pod tím příspěvkem objevila statistika, nebo aby byly informace uváděny na pravou míru. Ale nejsem si jistá, že je možné vymyslet způsob regulace, která se společnosti do budoucna nevymstí,“ zdůrazňuje.

Nemyslím si, že tady mluvíme o plošné legislativní úpravě. V tuto chvíli nevidím možnost, jak to vymyslet.
Veronika Vrecionová

Vrecionová řipomíná, že vláda zřídila pozici vládního zmocněnce pro boj s dezinformacemi.

Čtěte také

„Například došlo už k vypnutí několik webů. V případě, že by se něco takového dělo dále, samozřejmě vláda musí zasáhnout, protože jsme nyní v mimořádné situaci. A ta mimořádné kroky může vyžadovat a bude vyžadovat. Nicméně si nemyslím, že tady mluvíme o plošné legislativní úpravě. V tuto chvíli nevidím možnost, jak to vymyslet,“ uzavírá europoslankyně za ODS.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.