Rychlé šípy a politika. Z jaké sociální třídy byl Mirek Dušín a jaký měl Červenáček vztah k rodičům?

31. prosinec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rychlé šípy Jaroslava Foglara ilustroval Jan Fischer (ilustrační foto)

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka – pět kamarádů, kteří společně vytvořili partu Rychlých šípů; hrdinové kdysi nejslavnějšího českého komiksu. Dílo spisovatele Jaroslava Foglara zaujalo napětím, dobrodružnými příběhy plnými tajemství, ale i hodnotami jako spravedlnost, přátelství, čest, úcta k přírodě nebo pomoc slabším. O Rychlých šípech jako politickém tématu bude v pořadu Portréty vyprávět publicista Pavel Hlavatý.

Rychlé šípy vznikly ve vypjaté době mezi Mnichovem a nacistickou okupací; v prvním příběhu vstoupil do historie 17. prosince 1938 blonďáček, který o týden později dostal jméno Mirek Dušín; s ním spatřil světlo světa Jarka Metelka; Jindra Hojer se „narodil“ na Štědrý den 1938 a Červenáček s Rychlonožkou v pátém pokračování seriálu 14. ledna 1939.

Jaroslav Foglar na archivním snímku

Podobu postavám dal Jan Fischer, který se místo právničiny rozhodl věnovat ilustracím pro vydavatelství Melantrich. Dalšími kreslíři byli v pozdějších letech Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák. Z počátečních 35 tisíc výtisků se během dvou let do okamžiku nacistického zákazu v květnu 1941 náklad vyšplhal na 210 tisíc výtisků.

Po roce 1945 vyšlo 107 pokračování Rychlých šípů, nakonec byl časopis Vpřed, kde byl seriál uveřejňován, zastaven komunistickým režimem v červenci 1948. Na přelomu 60. a 70. let vyšlo dalších 88 dílů, následující pokračování se potom objevila v roce 1986 a nakonec v roce 1989.

Autor seriálu Jaroslav Foglar byl talentovaným vypravěčem a velkým příznivcem skautingu, dokázal pracovat s dětskou fantazií a nápaditě stupňovat napětí.

Dopad na dnešního čtenáře

Pětice Rychlých šípů se několikrát objevila v divadelním či filmovém zpracování. V roce 1969 byl natočen devítidílný seriál Záhada hlavolamu (režisér Hynek Bočan, Velkého Vonta hrál Jan Tříska a Jana Tleskače Jaromír Hanzlík); v roce 1978 natočil Tomáš Vorel amatérskou grotesku o založení Rychlých šípů a roku 1993 vznikl film Záhada hlavolamu režiséra Petra Kotka.

Rychlé šípy

Zatímco generace čtenářů si pokládaly otázku, kde se asi nachází reálný předobraz světa uliček a čtvrtí, v nichž se příběhy Rychlých šípů odehrávají, a vedly kolem toho nekonečné debaty, publicista Pavel Hlavatý si v pořadu Portréty pokládá jiné otázky. Zamýšlí se nad hodnotami, které členové chlapecké party vyznávají. Uvažuje nad jejich sociálním postavením, jejich vztahem k rodičům, k náboženství.

Stranou nenechá ani případný dopad na dnešního čtenáře. Cituje v této souvislosti z knihy Miloše Dvorského Mýtus zvaný Stínadla, kde autor mimo jiné píše:

„Zatímco vrstevníci předválečných Rychlých šípů byli konfrontováni se světem drobných krádeží, pouličních klukovských šarvátek, případně experimentálním kouřením, dnešní mládež se na základních školách musí vypořádat s pornografií, brutální šikanou či drogami.“

Podle Pavla Hlavatého jsou hodnoty Rychlých šípů nadčasové, dnešní mladí čtenáři mohou mít ale problém je v seriálu snadno rozeznat. V oblibě tak Rychlé šípy předběhl jiný český komiks, neméně legendární, byť tematicky naprosto odlišný – Čtyřlístek.

Poslechněte si Portréty Davida Hertla s Pavlem Hlavatým.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související