Rychlé šípy a politika. Z jaké sociální třídy byl Mirek Dušín a jaký měl Červenáček vztah k rodičům?
Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka – pět kamarádů, kteří společně vytvořili partu Rychlých šípů; hrdinové kdysi nejslavnějšího českého komiksu. Dílo spisovatele Jaroslava Foglara zaujalo napětím, dobrodružnými příběhy plnými tajemství, ale i hodnotami jako spravedlnost, přátelství, čest, úcta k přírodě nebo pomoc slabším. O Rychlých šípech jako politickém tématu bude v pořadu Portréty vyprávět publicista Pavel Hlavatý.
Rychlé šípy vznikly ve vypjaté době mezi Mnichovem a nacistickou okupací; v prvním příběhu vstoupil do historie 17. prosince 1938 blonďáček, který o týden později dostal jméno Mirek Dušín; s ním spatřil světlo světa Jarka Metelka; Jindra Hojer se „narodil“ na Štědrý den 1938 a Červenáček s Rychlonožkou v pátém pokračování seriálu 14. ledna 1939.
Podobu postavám dal Jan Fischer, který se místo právničiny rozhodl věnovat ilustracím pro vydavatelství Melantrich. Dalšími kreslíři byli v pozdějších letech Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák. Z počátečních 35 tisíc výtisků se během dvou let do okamžiku nacistického zákazu v květnu 1941 náklad vyšplhal na 210 tisíc výtisků.
Čtěte také
Po roce 1945 vyšlo 107 pokračování Rychlých šípů, nakonec byl časopis Vpřed, kde byl seriál uveřejňován, zastaven komunistickým režimem v červenci 1948. Na přelomu 60. a 70. let vyšlo dalších 88 dílů, následující pokračování se potom objevila v roce 1986 a nakonec v roce 1989.
Autor seriálu Jaroslav Foglar byl talentovaným vypravěčem a velkým příznivcem skautingu, dokázal pracovat s dětskou fantazií a nápaditě stupňovat napětí.
Dopad na dnešního čtenáře
Pětice Rychlých šípů se několikrát objevila v divadelním či filmovém zpracování. V roce 1969 byl natočen devítidílný seriál Záhada hlavolamu (režisér Hynek Bočan, Velkého Vonta hrál Jan Tříska a Jana Tleskače Jaromír Hanzlík); v roce 1978 natočil Tomáš Vorel amatérskou grotesku o založení Rychlých šípů a roku 1993 vznikl film Záhada hlavolamu režiséra Petra Kotka.
Čtěte také
Zatímco generace čtenářů si pokládaly otázku, kde se asi nachází reálný předobraz světa uliček a čtvrtí, v nichž se příběhy Rychlých šípů odehrávají, a vedly kolem toho nekonečné debaty, publicista Pavel Hlavatý si v pořadu Portréty pokládá jiné otázky. Zamýšlí se nad hodnotami, které členové chlapecké party vyznávají. Uvažuje nad jejich sociálním postavením, jejich vztahem k rodičům, k náboženství.
Stranou nenechá ani případný dopad na dnešního čtenáře. Cituje v této souvislosti z knihy Miloše Dvorského Mýtus zvaný Stínadla, kde autor mimo jiné píše:
„Zatímco vrstevníci předválečných Rychlých šípů byli konfrontováni se světem drobných krádeží, pouličních klukovských šarvátek, případně experimentálním kouřením, dnešní mládež se na základních školách musí vypořádat s pornografií, brutální šikanou či drogami.“
Podle Pavla Hlavatého jsou hodnoty Rychlých šípů nadčasové, dnešní mladí čtenáři mohou mít ale problém je v seriálu snadno rozeznat. V oblibě tak Rychlé šípy předběhl jiný český komiks, neméně legendární, byť tematicky naprosto odlišný – Čtyřlístek.
Poslechněte si Portréty Davida Hertla s Pavlem Hlavatým. (Repríza.)
Související
-
Foglar stvořil mýtus, tvrdí jeho zapálení obdivovatelé z divadla Sklep
Rozhovor se Sklepáky Václavem Marhoulem, Tomášem Vorlem a Tomášem Hanákem o Jaroslavu Foglarovi a Rychlých šípech.
-
Rok 1941: Záhada ztraceného vynálezu. Kouzlo knih Jaroslava Foglara
Spisovatel a propagátor skautingu Jaroslav Foglar ovlivnil svými příběhy plnými dobrodružství a přátelství několik generací chlapců.
-
Hoši od Bobří řeky zůstanou bez dívek. Do klukovského příběhu nepatří, říká nakladatel
„Ale není pravda, že by se je Foglar nesnažil do svých příběhů dostat. Vlajku Rychlých šípů na začátku předávaly Mirkovi Dušínovy dívky,“ připomíná Ondřej Müller.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
