Rusko má dostatek techniky, ale málo vojáků. Ukrajina čeká na zbraně pro ofenzívu, míní politolog

Rusko prý deklaruje, že mu vadí snaha Ukrajiny o vstup do NATO, členství v Evropské unii ne. Ve skutečnosti to ale jako problém vnímá. Duleba v této souvislosti připomíná, že protesty na Majdanu v letech 2013 až 2014, po nichž následovala anexe Krymu a válka na východní Ukrajině, vyvolalo odmítnutí tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče podepsat asociační dohodu s Evropskou unií.

Čtěte také

Karel Barták: EU otevře dveře Ukrajině za přísných podmínek, jako gesto vůči Kyjevu i Moskvě

„Od Oranžové revoluce v roce 2004 přes Majdan a osmiletou válku s Ruskem je ukrajinská politika fixována na evropskou integraci. Členství podporuje 93 procent občanů,“ přibližuje Duleba.

„Jakékoliv přibližování Ukrajiny k západním strukturám vyvolává v Kremlu nervozitu,“ dodává s tím, že nejnovější vývoj potvrzuje Zelenského slova a Rusové vrhají všechny své síly na dobytí měst Severodoněck a Lysyčansk a tím i celé Luhanské oblasti. Právě získání Donbasu se totiž stalo hlavním ruským cílem poté, co se nepodařilo obsadit Kyjev.

Hrozí, že výpadek dodávek může vyvolat hlad a posílit migrační vlnu směrem k Evropě.
Alexander Duleba

Naopak cílem Ukrajinců je nyní držet území a čekat na dodávky zbraní, které by jim umožnily přejít do protiofenzívy. K té mělo podle původních vyjádření dojít už v polovině června, nyní to spíše vypadá na červenec až srpen.

Nová vlna migrace?

Zatímco Ukrajina má nyní ve zbrani 700 tisíc mužů a žen a i přes vyhlášenou mobilizaci stále nevyčerpala kapacity vojáků a rezervistů se zkušenostmi z bojů, tak Rusko má sice dostatek vojenské techniky, ale nedostatek vojáků.

„Když spočítáme zabité, zajaté a zraněné, tedy vojáky vyřazené z boje, tak Rusové přišli o 60 až 70 tisíc z 200 tisíc nasazených. To jsou obrovské ztráty. Mohou je doplnit, ale Putin stále nepřiznal, že je to válka a ruská legislativa mu neumožňuje povolávat rezervy,“ vysvětluje Duleba.

Čtěte také

Adam Černý: Čína má pro ruské tažení na Ukrajině porozumění

Přestože se Rusko na okupovaných územích zejména na jihu země musí potýkat s partyzánským hnutím a nepodařilo se jim dobýt Oděsu, blokování černomořských přístavů je významným prostředkem nátlaku na Ukrajinu.

„V Oděse je 20 milionů tun obilí, které směřovalo do Afriky a na Blízký východ. Hrozí, že výpadek dodávek může vyvolat hlad a posílit migrační vlnu směrem k Evropě,“ varuje expert. Problém je ale v tom, že moře je zaminované a ukrajinská železnice má jiný rozchod kolejí, takže náklad je třeba na hranicích překládat, současně je ale nedostatek vagónů.

Jaké jsou perspektivy Ukrajiny a Ruska v případě dlouhodobého konfliktu? Poslechněte si v záznamu Interview Plus Jana Bumby.