Adam Černý: Čína má pro ruské tažení na Ukrajině porozumění
Čínský a ruský prezident letos v únoru veřejně oznámili, že strategické partnerství jejich zemí „nezná hranic“, ve světě reálné politiky si však Peking dával značný pozor, aby jisté limity nepřekročil.
Zvláště co se týče putinovského tažení proti Ukrajině měl prezident Si Ťin-pching k jisté obezřetnosti důvod, protože si chce udržet privilegované vztahy s Moskvou, zároveň by se však nerad dostal kvůli Ukrajině do přímé konfrontace se Západem, například pokud by okatě a ostentativně porušoval sankce vyhlášené od začátku války nebo je Rusku pomáhal obcházet.
Čtěte také
Nyní se zdá, že Peking dosavadní přístup mění, jak ukazují zprávy o jinak banální události, telefonátu Vladimira Putina, při kterém gratuloval Si Ťin-pchingovi k jeho devětašedesátým narozeninám. Kreml referoval, že čínský vůdce podpořil Putinovo zdůvodnění invaze na Ukrajinu, když označil za legitimní „ruské akce chránící jeho základní národní zájmy tváří v tvář bezpečnostním hrozbám vytvořeným silami v zahraničí“.
Ve výkladu mluvčího čínského ministerstva zahraničí zazněl kus dosavadní obezřetnosti, když sice potvrdil, že obě země se vzájemně podporují, co se týče jejich hlavních zájmů, podotkl však, že strategická koordinace se netýká třetích zemí. I tak je to značný posun od letošního února, kdy prezident Si svého ruského kolegu vyzýval, aby respektoval suverenitu a územní celistvost všech zemí.
Příklon k ruské verzi
Čtěte také
Diplomatické žonglování nezastře, že Čína navzdory oficiálně udržované neutralitě vůči konfliktu na Ukrajině má čím dál blíže k Rusku. Prezident Si Ťin-pching se sice nadále vyhýbá slovu válka, kterým by sdílel západní výklad, ani naopak nepoužil sousloví „speciální vojenská operace“, vymyšlené Kremlem, ale domácí vládou kontrolovaná média šmahem přebírají mnohé konspirační teorie šířené Ruskem na podporu tažení proti Ukrajině včetně fám, že Američané tam zřídili a provozovali laboratoře na výrobu biologických zbraní.
Vedle oficiálních deklarací o vzájemné podpoře bude důležitější, jakou může mít v případě Číny podobu. Protože vládcové v Pekingu byli vždy dobrými obchodníky a zároveň uvažovali strategicky, nabízí se možnost, že využijí ruské potřeby financovat válku a zajistí si vyšší dodávky energetických surovin, ale s patřičnou slevou, kterou prodávající Rusko bude ochotno akceptovat. Číňané takto tlačili na nižší ceny už při sjednávání smluv o nákupu zemního plynu v minulosti a nyní jsou coby kupující, který si může vybírat, v ještě výhodnější pozici.
Zdánlivě formální gratulační telefonát ukázal, jak se postoj Číny k ruskému tažení proti Ukrajině posouvá. I tady je však vidět, kdo koho ve vztahu Čína–Rusko více potřebuje a kdo je v něm silnější.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Související
-
Jan Fingerland: My řešíme Ukrajinu, Čína zatím tiše kutá
Pekingu se zřejmě podaří uzavřít dohodu se Šalomounovými ostrovy o bezpečnostní spolupráci. Smlouva umožní čínským lodím kotvit tam v přístavech a doplňovat vše potřebné.
-
Adam Černý: Ve stínu Ukrajiny pečuje Čína o své afghánské zájmy
Když velký a působivý konflikt přitahuje pozornost světa, bývá to příležitost v jeho stínu se postarat o zájmy v jiném regionu. Tak vnímá nynější válku na Ukrajině Čína.
-
Čína si kvůli Rusku nebude chtít pálit prsty, zachová se jako chytrá horákyně, odhaduje analytička
Západ ostře odsoudil kroky režimu prezidenta Vladimira Putina a hrozí tvrdou odpovědí. Jakou roli v konfliktu zaujme další velký mezinárodní hráč – komunistická Čína?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
