Jan Fingerland: My řešíme Ukrajinu, Čína zatím tiše kutá
Zatímco Západ uhranutě sleduje sebevražedný ruský pokus udržet se v extralize velmocí, Čína po troškách hromadí cihly pro své budoucí postavení. Zatím posledním dílkem je zdánlivě nenápadná spolupráce Pekingu se Šalomounovými ostrovy. Aby se Čína prosadila ve svém okolí, musí se nějak dostat na kobylku nejrůznějším mocnostem svého regionu. Například Austrálii, zemi sice mnohem menší, ale ekonomicky, vojensky a strategicky v regionu velmi významnou.
Čína Austrálii vnímá jako velkou překážku své expanze už jen proto, že nadále potřebuje australské suroviny i technologie, a také proto, že tato země projevuje vůči Pekingu velké sebevědomí.
V posledních letech se obě země dostaly do diplomatického konfliktu kvůli australskému požadavku na jasné došetření, odkud se vzal virus, který způsobuje covid. Představitelé Pekingu svým pověstně jemným diplomatickým jazykem za to označili Austrálii za „žvýkačku na čínské podrážce“.
Šalamounsky vzato
Teď si ale zchladili žáhu, protože se jim po letech zřejmě podaří uzavřít dohodu se Šalomounovými ostrovy o bezpečnostní spolupráci. Podle návrhu textu, který se dostal na veřejnost, smlouva umožní čínským lodím kotvit v tamních přístavech a doplňovat vše potřebné.
Čtěte také
Čínské síly mohou být použity k ochraně bezpečnosti čínské posádky a čínských projektů na ostrovech, což je velmi gumová formulace, v podstatě tamní vláda může sama pozvat čínskou policii nebo armádu, aby zjednaly pořádek. Je také možné, že Čína bude usilovat o zřízení stálé námořní základny.
Proč to znepokojuje Austrálii, ale také Nový Zéland, Federativní státy Mikronésie a další země v oblasti? Šalomounovy ostrovy leží relativně blízko australským břehům, což znamená, že se čínské loďstvo dostává blízko svému regionálnímu rivalovi. Austrálie už nyní hovoří o tom, že bude muset změnit systém patrolování v blízkosti svého území.
Čtěte také
V samotné Austrálii také probíhá debata o tom, zda bylo možné dohodě mezi Čínou a Šalomounovými ostrovy zabránit. A nevůle se obrací i k tomuto ministátečku o několika stech tisících obyvatelích na několika stech ostrovech.
Jeho vláda hovoří o tom, že pakt s Čínou není namířen proti nikomu a že její politika je založena na „přátelství se všemi a nepřátelství s nikým“. Podezřeními svých sousedů se prý cítí uražena. Vždyť má bezpečnostní dohody i s jinými státy, jako je Austrálie nebo Fidži. Australané posílali na 1500 kilometrů vzdálené ostrovy své síly v době nepokojů.
Drak na dvorku
Austrálie a další státy to ale vidí jinak. Domnívají se, že vláda Šalomounových ostrovů k sobě vpustila predátora, který bude nyní zdrojem nebezpečí pro všechny ostatní. Čína dlouhodobě posiluje svou námořní sílu, buduje umělé ostrovy a snaží se získat spojence.
Čtěte také
Jenže se jí všichni bojí včetně zdánlivě spojeneckých režimů, jako je komunistický Vietnam, a jsou vůči Pekingu ostražití. Nikoli ale Šalomounovy ostrovy, které se čínského přátelství budou asi těžko zbavovat. Pro Peking totiž mohou být Šalomounovy ostrovy základním kamenem šíření jeho vlivu v této části Pacifiku.
Čína se na svůj výsadek na Šalomounových ostrovech dlouhodobě připravovala pomocí ekonomické a jiné diplomacie, které malé chudé státy těžko odolávají. Přetlačila tak mimo jiné dlouhodobou snahu Austrálie získat okolní státy na svou stranu mimo jiné infrastrukturními investicemi a dalšími lákadly, která je jinde relativně úspěšná.
Jenže z oblasti se pomalu stává prostor studené války mezi Čínou a mnoha státy širokého okolí včetně Indie, Korejské republiky, Japonska, Filipín nebo Thajska. Austrálie si nedávno objednala americké jaderné ponorky a na podzim s Británií a USA uzavřela vojenskou dohodu přezdívanou AUKUS – obojí je motivováno právě čínskými plány.
Zeměkoule je malá. Dnes je horko ve východní Evropě, ale zítra může být ještě tepleji v Pacifiku, právě se k tomu odehrávají přípravy.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
