Lída Rakušanová: Putin sází na Čínu. Dobře mu tak!

27. květen 2022

Rusko hodlá ještě víc rozvíjet ekonomické vztahy s Čínou, která „neskáče, jak ostatní pískají“. Vysvětloval ruský ministr zahraničí Lavrov moskevským středoškolákům. Už aby to bylo, chce se sarkasticky dodat! Na spolupráci s Čínou totiž doposud doplatily všechny státy, které se do ní pustily.

Snad nejvarovnějším příkladem je toho času Srí Lanka, ostrovní země, kterou ještě v 80. letech doporučovaly cestovní kanceláře západoevropským turistům jako destinaci, kde se dá zažít atmosféra jako v Indii, ale bez žebráků a všudypřítomné bídy, tehdy tak typické pro indický subkontinent.

Čtěte také

Dnes je ze Srí Lanky zkrachovalý stát, který půjčky čínských bank vmanévrovaly do dluhové pasti. Německý týdeník Die Zeit k tomu podotýká, že možná ani netušíme, kolik rozvojových zemí je v Asii nebo v Africe dnes už de facto v bankrotu.

Společné mají to, že jim čínské státní banky ochotně poskytovaly od začátku tohoto století půjčky na budování infrastruktury a rozvoj strategických odvětví, ovšem za neobvyklých a přísně utajovaných podmínek. Konkrétně museli například dlužníci složit vysoké kauce na správcovské účty, museli se zavázat, že při splátkách má přednost Čína před ostatními věřiteli, a v některých případech si čínské banky dokonce vymínily právo okamžitého vypovězení smluv a vrácení peněz pro případ, že se zadlužený stát bude „nevhodně chovat“.

Ambice Číny

Podle expertů německého Institutu pro světové hospodářství proudí peníze z čínských bank nejen do krizových rozvojových zemí, ale často i do Ruska. A v rámci čínského projektu Hedvábná stezka, tolik obdivovaného Milošem Zemanem, pod hlavičkou platformy 16+1 pro spolupráci Číny s převážně postkomunistickými státy také do Evropy.

Čtěte také

Momentálně hlavně do maďarsko-srbského projektu vysokorychlostní železnice z Bělehradu do Budapešti. Projektů s čínskou účastí běží ovšem na Balkáně podstatně víc, a to i ve strategických odvětvích jako je těžební průmysl, metalurgie nebo energetika. Typické pro ně je nadměrné zadlužení, korupce, bezohlednost vůči životnímu prostředí a upřednostňování čínských pracovních sil.

Loni z původního svazku 17+1 vystoupila Litva. A sice poté, co chtěl Peking mermomocí investovat do renovace litevského přístavu Klaipéda. Což Litva vyhodnotila vzhledem ke stále evidentnějším geopolitickým ambicím Číny jako bezpečnostní hrozbu. Tou dnešní Čína v čele se Si Ťin-pchingen nepochybně je: stačí si vzpomenout na agresivně poručnickou reakci Pekingu na kontakty nejen litevských, ale i českých politiků s Tchaj-wanem.

Lída Rakušanová

Rusko je samozřejmě přesvědčeno, že je s Čínou na jedné vlně. Otázka je, zda to platí i obráceně. Ve své geniální sci-fi „Den opričnika“ o Rusku v roce 2027 líčí autor Vladimir Sorokin Rusko jako zemi, která všechno, od letadel po toaletní papír, dováží z Číny výměnou za ropu a plyn. Na ruském dálném východě žije tou dobou už 28 milionů Číňanů. Moskva dělá, že to nevidí.

Má to logiku i z dnešního pohledu: už Lavrov přece říkal, že Čína „neskáče, jak si kdo pískne…“

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.