Karel Barták: EU otevře dveře Ukrajině za přísných podmínek, jako gesto vůči Kyjevu i Moskvě

19. červen 2022

Evropská komise v pátek doporučila členským státům, aby na summitu koncem příštího týdne udělily Ukrajině status kandidátské země. Je velmi pravděpodobné, vlastně skoro jisté, že to udělají.

Ukrajina tak formálně získá evropskou perspektivu a Evropa vzkáže Rusku, že navzdory surové agresi proti sousední zemi neakceptuje jeho logiku sfér vlivu. „Každý stát má právo si určit svou vlastní budoucnost. Evropská unie je mírový projekt. Ukrajina, která se bije za svobodu, si ji vybrala jako cíl, v souladu s mezinárodním právem,“ vyložila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci, kam přišla oblečená v ukrajinských barvách.

Důležité gesto

Čtěte také

Na pozadí šílené války, kterou na Ukrajině Rusko rozpoutalo, může demokratická Evropa sotva jednat jinak. Symbolická gesta musí odpovídat realitě. A Ukrajina, bojující symbolicky za celý demokratický svět, potřebuje vzpruhu a balzám na duši.

Komise ovšem zároveň Ukrajincům vzkazuje, že členství v Unii není za rohem, že to bude obtížný a krkolomný proces. Navrhuje sedm zásadních reforem, které musí Ukrajina provést, aby se na vstup do Unie připravila; Moldavsko, které má dostat stejnou perspektivu, jich má splnit dokonce devět. Na konci roku pak evropská exekutiva předloží další podrobnou zprávu o pokroku obou zemí. A pokud by to některým skeptickým západoevropským vládám ještě nestačilo, komise připomíná, že kandidátský status lze také odebrat, pokud se Ukrajina nebude ubírat žádoucím směrem, tedy neplnit proslulá „kodaňská kritéria“ – to je vlastně seznam úkolů, kterých se musí zhostit každá země usilující o členství ve vybraném evropském klubu.

Možné překážky

Čtěte také

Ukrajina je veliká a lidnatá země, nepoměrně chudší než nejslabší členové Unie; její začlenění do EU se proto neobejde bez vnitřních reforem. Je nabíledni, že bude třeba předělat unijní systém zemědělských dotací, revidovat politiku finančních podpor pro chudší státy a regiony, ale také pravděpodobně rozjet nepříjemnou revizi základních smluv, protože bude třeba upravit rozhodovací mechanismy.

Na druhé straně není třeba dramatizovat – pokud členské státy zůstanou jednotné ve své politické podpoře současné ukrajinské vládě, měly by tyto změny být zvládnutelné. Vzpomeňme si na velmi podobné obavy v souvislosti s přistupováním deseti nových členů včetně skoro stejně lidnatého Polska před 20 lety, které se postupem času ukázaly jako velmi přehnané.

Sedmadvacet lídrů bude ve čtvrtek o udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku rozhodovat jednomyslně. Předpokládejme, že nikdo nebude proti. Pozitivní tón udali ve středu v Kyjevě Emmanuel Macron, Olaf Scholz a Mario Draghi, nejvyšší představitelé tří nejsilnějších evropských zemí.

Zároveň ukrajinského prezidenta ujistili, že ho nebudou tlačit do jakéhokoli kompromisu s Ruskem; jednání o poválečném uspořádání bude jen a jen na ukrajinské straně. Toto vše jsou dobré zprávy i pro české předsednictví, které se v příštích šesti měsících soustředí velmi správně především na evropskou odpověď na ukrajinskou válku a její dopady.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio

Související