Rozhlas nezná hranice. Komunistům posloužil jako nástroj propagandy v zahraničí

20. květen 2023

Vysílání rozhlasu do zahraničí mělo v celé rozhlasové éře specifické postavení. Nebylo určeno domácím posluchačům, ti si ho často ani naladit nemohli, zato bylo spojnicí s krajany z celého světa. Ale nejen proto bylo přímo ve státním zájmu. Snadný průnik radiových vln přes hranice učinil z rozhlasu účinný nástroj propagace i propagandy a také důležitou zbraň proti propagandě cizí.

Čtěte také

Už při samotných zkouškách rozhlasového vysílání nezáleželo na území kterého státu se posluchač a především jeho přijímač nachází.

Záleželo, aby k němu vedl příslušný kabel. Později, díky krátkovlnným vysílačům, které rozhlasové vlny přímo vystřelovaly do světa, už bylo vysílání dostupné skutečně kdekoliv. A jednotlivé státy včetně Československa toho uměly účinně využít ve svůj prospěch.

O významu rozhlasového vysílání, které k nám směřovalo ze svobodných zemí v době u nás vládnoucích totalitních režimů, ať už nacistického, či komunistického, není pochyb. Co však mohl náš rozhlas nabídnout posluchačům za hranicemi?

Souboj na vlnách

Čtěte také

Za první republiky, především pak z počátku jejího trvání, to bylo například povědomí o její existenci a demokratických základech.

Celý svět se tak mohl z éteru třeba dozvědět, že mladý stát nevznikl „na zelené louce“, má za sebou mnohasetletou historii a oprávněný nárok na existenci.

O to důležitější byly tyto informace v době, kdy právo na existenci Československa začalo zpochybňovat nacistické Německo. Také k tomu mimo jiné využívalo své rozhlasové vysílání určené zahraničním posluchačům.

V té době se tak přímo rozhořel boj na rozhlasových vlnách. Ten neustal ani v dalších desetiletích. Snadné překonání hranic učinilo z rozhlasů všech totalitních či demokratických zemí účinný nástroj, jak dostat přes hranice informace, které by se tam jinak dostávaly jen obtížně.

Čtěte také

Vysílání do zahraničí mělo svoji pevnou pozici i v době komunistického režimu. To, které směřovalo do socialistických zemí, potvrzovalo pozici Československa jako vzorového socialistického státu.

To, které směřovalo ke „kapitalistům“, zase šířilo myšlenky socialismu s cílem, aby zakořenily v těch správných uších. A odezva byla skutečně bohatá, jak svědčí množství dopisů, kterých ze zahraničí například v 60. letech chodilo i sto tisíc ročně.

A nejen dopisy. Jaké dary například z Afriky dostávali oblíbení moderátoři, také to se dozvíte v pořadu Historie Plus, který se v květnové sérii věnuje stoleté historii českého rozhlasového vysílání. Nejnovější díl o tom zahraničním připravila Naďa Reviláková společně s rozhlasovým historikem Tomášem Pánkem.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.