Rozhlas nezná hranice. Komunistům posloužil jako nástroj propagandy v zahraničí

Čtěte také

Rozhlas slaví sto let. Stále žijí lidé, kteří za svobodné rozhlasové vysílání nasazovali své životy

Už při samotných zkouškách rozhlasového vysílání nezáleželo na území kterého státu se posluchač a především jeho přijímač nachází.

Záleželo, aby k němu vedl příslušný kabel. Později, díky krátkovlnným vysílačům, které rozhlasové vlny přímo vystřelovaly do světa, už bylo vysílání dostupné skutečně kdekoliv. A jednotlivé státy včetně Československa toho uměly účinně využít ve svůj prospěch.

O významu rozhlasového vysílání, které k nám směřovalo ze svobodných zemí v době u nás vládnoucích totalitních režimů, ať už nacistického, či komunistického, není pochyb. Co však mohl náš rozhlas nabídnout posluchačům za hranicemi?

Souboj na vlnách

Čtěte také

100 let Českého rozhlasu aneb Reportáže jako zvukové dějiny

Za první republiky, především pak z počátku jejího trvání, to bylo například povědomí o její existenci a demokratických základech.

Celý svět se tak mohl z éteru třeba dozvědět, že mladý stát nevznikl „na zelené louce“, má za sebou mnohasetletou historii a oprávněný nárok na existenci.

O to důležitější byly tyto informace v době, kdy právo na existenci Československa začalo zpochybňovat nacistické Německo. Také k tomu mimo jiné využívalo své rozhlasové vysílání určené zahraničním posluchačům.

V té době se tak přímo rozhořel boj na rozhlasových vlnách. Ten neustal ani v dalších desetiletích. Snadné překonání hranic učinilo z rozhlasů všech totalitních či demokratických zemí účinný nástroj, jak dostat přes hranice informace, které by se tam jinak dostávaly jen obtížně.

Čtěte také

Rozhlasový komentátor je do určité míry nevděčné povolání

Vysílání do zahraničí mělo svoji pevnou pozici i v době komunistického režimu. To, které směřovalo do socialistických zemí, potvrzovalo pozici Československa jako vzorového socialistického státu.

To, které směřovalo ke „kapitalistům“, zase šířilo myšlenky socialismu s cílem, aby zakořenily v těch správných uších. A odezva byla skutečně bohatá, jak svědčí množství dopisů, kterých ze zahraničí například v 60. letech chodilo i sto tisíc ročně.

A nejen dopisy. Jaké dary například z Afriky dostávali oblíbení moderátoři, také to se dozvíte v pořadu Historie Plus, který se v květnové sérii věnuje stoleté historii českého rozhlasového vysílání. Nejnovější díl o tom zahraničním připravila Naďa Reviláková společně s rozhlasovým historikem Tomášem Pánkem.