100 let Českého rozhlasu aneb Reportáže jako zvukové dějiny

V polovině 30. let mikrofon opouští studio a společně s reportérem se ocitá v centru dění řady událostí. Jsou tu první z objevných pokusů o nový rozhlasový žánr. V roce 1935 je to reportáž z automobilových závodů „Tisíc mil československých“, reportáž z křižovatky Na Můstku v roce 1936 nebo komentovaný Všesokolský slet v roce 1938.

Čtěte také

Epizoda 10: Kontakt s posluchači, kontakt s rádiem

V prosinci 1939 Josef Cincibus zprostředkovává pohřeb Karla Čapka ve sněhové vánici. František Kocourek komentuje vojenskou přehlídku německého wehrmachtu po obsazení Čech. V čase války reportéři popisují výcvik říšských námořních dělostřelců a přinášejí dojmy z rozbombardované Prahy.

Následuje poválečné obsazování pohraničí, série pohřbů počínaje Janem Masarykem a Edvardem Benešem, o pár let později s ódou na mrtvého Stalina a Gottwalda. I když už je technika na takové úrovni, že by umožnila další rozvoj reportáže, je po roce 1948 tento žánr tlumen cenzurou. Komunisté chtějí mít vše pod kontrolou a nestojí o přímé a improvizované komentáře. Veškeré rozhlasové pořady se přepisují do textu a schvalují předem. To zcela popírá formu reportáže, která má být přímým svědectvím z míst událostí.

Z jakéhokoliv místa na zeměkouli

Čtěte také

Dita Skálová a její pořady na pomezí reality a fikce

Lehké nadýchnutí v 60. letech s několika reportážemi renesance rozhlasové publicistiky v čele s Karlem Kynclem, Ditou Skálovou, Čeňkem Pražákem, Otkou Bednářovou. Následují zoufalé hlasy z rádia ze srpna 1968 a Jan Petránek komentující let na Měsíc jako poslední svobodné vydechnutí.

Pak znovu tvrdé normalizační umlčení profesionálních rozhlasáků. Následují stovky až groteskních reportáží o příjezdu a odjezdu spřátelených stranických delegací s tisíci bezobsažných slov – zprostředkované politicky spolehlivými reportéry jako Josef Merunka, Ilja Jenča, Karel Kvapil, Vladimír Brunát a další.

Naštěstí i toto období už je časem minulým, ale reportáž se u nás na rozhlasové vlny vrací jen pomalu. Dlouho ji nikdo nepotřeboval a noví rozhlasáci se ji musí znovu učit.

Čtěte také

Zpravodaj na Ukrajině Dorazín: Rusko nemá na strategický zvrat sílu. Bude tak dál teroristickými útoky ohrožovat civilisty

Zdokonalující se technika, kdy se reportéři a zpravodajové mohou přihlásit do vysílání z jakéhokoliv místa na zeměkouli, k rozvoji tohoto žánru přímo vybízí. Náš rozhlas v 21. století má už také své nezapomenutelné reportéry jako například Tomáš Černý, Lubomír Smatana, Martin Knitl…

Do historie rozhlasu se zapsaly například jejich reportáže z povodní, kdy se zachraňuji lidé i majetek… a z nemocnic, kde se při pandemii covidu bojuje o životy. Tým zahraničních zpravodajů přináší rozhlasové reportáže z celého světa. V posledních měsících je to například Jan Kaliba z Mexika a především Martin Dorazín informující o událostech z bojující Ukrajiny.  

Hlasy rozhlasových reportérů dál kontinuálně zaznamenávají unikátní zvukové dějiny.