Dita Skálová a její pořady na pomezí reality a fikce
Dita Skálová je další z velké skupiny redaktorů a tvůrčích pracovníků, kteří byli vyhozeni z rozhlasu pro roce 1968. Tehdy musely odejít stovky lidí na vrcholu kariéry. Dita Skálová, kterou jako Židovku nacisté poslali na léta do koncentračních táborů, měla před sebou další temné období. Nesměla do rozhlasu, aby mohla tvořit a psát, musela se skrývat pod jmény jiných lidí.
Normalizátoři ze 70. let se snažili, aby se z povědomí lidí zcela vytratila, ale to se nikdy nepodařilo. Koncem 60. let to byla známá osobnost, kterou posluchači rozhlasu spojovali především se dvěma rozhlasovými cykly, které vymyslela, psala a natáčela: „Sedmilháři“ a „Rada moudrých“.
Čtěte také
Obě programové řady vznikly v první polovině 60. let v tehdejší Redakci aktualit a zajímavostí. Právě tato redakce byla nakloněna experimentům, které přicházely s novou formou i novým obsahem.
Ještě pár let před tím bylo nemyslitelné, aby vznikl pořad, ve kterém se cíleně nemluví pravda. Pořad, v němž lidé kombinují skutečnost se smyšlenými příběhy a přiznávají to. Bylo to setkání známých osobností, mezi kterými byli psychiatr, herec, režisér, spisovatel a další. Potkali se u mikrofonu a vyprávěli příběhy ze života částečně stojící na realitě, ale s řadou vymyšlených detailů a občas i s upravenou pointou.
Ti, co se nikdy setkat nemohli
Ale podstatné bylo, že to bavilo jak vypravěče, tak posluchače. Podobně si lidé vyprávěli v hospodách nebo u táboráků. Že půjde o jeden z nejpopulárnějších zábavných rozhlasových pořad, na začátku nikdo nečekal. Pojem „Sedmilháři“ se stal synonymem slova „Pábitelé“, které přišlo na svět s Bohumilem Hrabalem.
Druhý slavný cyklus Dity Skálové je „Rada moudrých“. Tento pořad pro náročnější posluchače vycházel ze záliby autorky sbírat a třídit výroky slavných osobností. Věhlasní světoví spisovatelé, politici, filosofové a učenci se také „sešli“ u mikrofonu, a to navzdory času, ve kterém se většinou míjeli.
Jejich střet myšlenek nazvala Dita Skálova přímým přenosem z diskuse, která se nikdy neuskutečnila. I tady posluchači rádi přijali hru na setkání těch, kteří se nikdy setkat nemohli. V druhé půli 60. let se tak do vysílání dostaly myšlenky, které by bez spojení se světově uznávanými kapacitami rozhlasoví šéfové do vysílání schválili jen těžko. Poslední díl se vysílal v roce 1968.
Po sametové revoluci už bylo Ditě Skálové 70 let, a tak se už do rozhlasu aktivně nevrátila.
Související
-
Hitparáda mezi pavoukem a Cimrmanem
Přelom let 1969 a 1970 v naší realitě humoru nepřál, a to ani ve vysílání Československého rozhlasu. V září 1969 skončil slavný cyklus Nealkoholická vinárna U Pavouka.
-
Vlado Príkazský, nejlepší bagrista v rozhlase. Poslechněte si úryvky z jeho legendárních pořadů
Vlado byl celou duší rozhlasák. Pracoval v rádiu jako redaktor, dramaturg a režisér s nucenou dvacetiletou přestávkou více než čtyřicet let. Zemřel před rokem.
-
Co se do rozhlasového silvestra nedostalo? Historky na hraně obscénnosti i humor Miloše Kopeckého
Rozhlasové silvestrovské programy měly před rokem 1989 zvláštní postavení. Příprava vysílání, který měl posluchače hodiny bavit, zabrala autorům hodně času. (Repríza.)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
