Miloslav Disman a jeho dramatické hodiny
Dramatické hodiny – a to ve dvou podobách: Miloslav Disman byl totiž v rozhlase mužem mnoha profesí. Jako vystudovaný pedagog připravoval děti k vystoupením v rozhlase a učil je základům herecké dovednosti: jak správně vyslovovat a hovořit na mikrofon a jak se vžít do rolí dětských postav v rozhlasových hrách a pohádkách.
Skupina dětí, kterou už od roku 1935 vedl, dostala název „Dismanův rozhlasový dětský soubor“ a existuje dodnes. Dismanovy dramatické hodiny… čili jako lekce o dramatické výchově či výchově k umění dramatu… to je jedna podoba.
Miloslav Disman byl však současně rozhlasovým reportérem, redaktorem, dramaturgem a režisérem. V neposlední řadě také dokumentaristou, který v čase květnových dnů v roce 1945 natočil cenné rozhovory s aktéry revolučního vysílání rozhlasu.
K tématu povstání, které ukončilo druhou světovou válku, se pak opakovaně vracel a napsal na toto téma několik knih. Zachoval nám tak unikátní vzpomínky a fakta na přípravu povstání a revoluční hodiny v rozhlase od 5. května 1945.
Tři, kteří se nevrátili
Čtěte také
V rozhovorech, které natočil, se rozkrývají dramata hlasatelů, inspektorů a techniků, kteří tehdy zprostředkovávali ono památné volání o pomoc při bojích o rozhlas. Československý rozhlas se stal jediným rádiem v Evropě, které se v průběhu posledních dnů války neodmlčelo.
I v oněch revolučních dnech byl Miloslav Disman stále v kontaktu s dětmi svého souboru – „dismančaty“. Také s nimi natočil několik pořadů, v nichž se děvčata a kluci nejen ptají, ale současně vyprávějí, jak sami prožívali revoluční dny. Ti větší aktivně bojovali. Tři chlapci se už na zkoušky a na lekce Dismanova souboru nevrátili. Jejich jména jsou vepsána na památné desce padlých na budově rozhlasu.
Dismanovým rozhlasovým dětským souborem prošlo už mnoho generací dětí a vedoucích. Se svými hereckými začátky jej spojují mnozí herci a moderátoři.
Čtěte také
Miloslav Disman bývá častěji zmiňován jako pedagog a režisér, ale to, co nám zanechal v rozhlasovém archivu a ve svých knihách jako dokumentarista, je unikátním a cenným svědectvím o dramatických revolučních hodinách.
Alespoň malou část z tohoto „dědictví“ vám zprostředkuje pořad „Miloslav Disman a jeho dramatické hodiny“ v cyklu Archiv Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
