Ropná naleziště a ropné šoky

Čtěte také

Rok 1962: Soudruh Stalin odstřelen. Detonace byly slyšet po celé Praze

Rok 1962 přinesl Československu jednu prestižní oslavu spolupráce se Sovětským svazem. 3. února bylo v Bratislavě slavnostně zprovozněno potrubí ropovodu Družba, který k nám přiváděl ropu z ruské Samary.

Ropovod Družba se sice budoval v gesci Sovětů, ale každá země byla za svou část stavby sama zodpovědná, takže se nepochybně jednalo i o úspěch Československa.

Zpracovatelský závod Slovnaft samozřejmě na mnoho let dopředu ovlivnil prostředí Bratislavy, ať už jako zaměstnavatel nebo jako centrum ekologické zátěže města.

První ropná krize, kterou přinesl rok 1973, podstatně otřásla hospodářskou situací západních zemí. Rozhodnutí OPECu (Organizace zemí vyvážejících ropu) razantně navýšit ceny ropy po válečném konfliktu s Izraelem přinutilo mnoho států i firem razantně šetřit.

Čtěte také

Rok 1973: Píseň jako politikum. Jak to bylo s Festivalem politické písně Sokolov

Následně se také odrazilo v enormním úsilí snížit energetickou náročnost poválečného západního blahobytu. I tak se ropná krize odrazila ve výši nezaměstnanosti, výši inflace i v politické nestabilitě.

Sovětský blok měl výhodu v podobě podpory Moskvy, která se alespoň do konce 70. let snažila pacifikovat veškerý možný hospodářský neklid z rostoucích cen strategických surovin. Ceny se sice zvyšovaly také, ale postupně a pomaleji. I tak tato otázka byla strategická a pro režim významná.

Starosti soudruha Švestky

V rozhlasovém archivu se například dochoval několikahodinový záznam stranického aktivu rozhlasových pracovníků, na kterém tajemník ÚV KSČ Oldřich Švestka v lednu 1975 mluvil svým ovečkám do duše, jak a o čem mají či nemají vysílat.

Čtěte také

Lidé nám nevěří, stěžovali si v roce 1975 redaktoři Československého rozhlasu

Přestože se rozhlasové vysílání většinou tvářilo, že ropná krize je čistě problémem světa za Rozvadovem, Švestka se rozčílil nad faktem, že pravdivým informováním rozhlas vyvolal u posluchačů nákupní horečku u pump a dokonce i šeptandu o nutnosti další měnové reformy (!). 

Jak je vidět, dokonce i pevně v sedle usazení normalizátoři se báli ne tolik opozičních aktivit jako hospodářských otřesů a špatné nálady obyvatelstva, pokud by mělo dojít k narušení společenské smlouvy o míře nezbytného konzumu.

Ovšem to, co z krátkodobého hlediska západní svět bolelo (a východní se tomu smál), nakonec čekalo v delší perspektivě i sovětské satelity včetně Československa.  

Se skokovým nárůstem cen pohonných hmot se občané Československa setkali až po listopadu 1989, kdy plánovanému hospodářství došel dech.  

Čtěte také

Maso bude! Jak se nakupovalo v letech, která ještě pamatujete

Už od podzimu 1989 se ovšem u nás projevila roztomilá diskrepance mezi hospodářským vývojem doma, kde se obrazně řečeno nepohnula ani reformní myš, a v Maďarsku, kde došlo k citelnému zdražení pohonných hmot v jasné snaze připravit se na přechod do tržních poměrů.

V září 1989 si maďarští občané zvykli jezdit tankovat do jihoslovenských měst, přičemž už třetí natankovanou nádrž měli při rozdílu ceny benzínu zadarmo.

Rozhlasoví reportéři i samotní pumpaři byli z maďarského „zneužívání československých cen“ konsternováni. Situace se sice částečně vyřešila tím, že cizincům bylo povoleno nakupovat u pump jen za takzvané talony čili poukázky zakoupené např. v cestovních kancelářích, ale to bylo pochopitelně řešení těžkopádné a sousedským vztahům nevyhovující.

První ochutnávka volného trhu

Definitivně se u nás zvedly ceny benzínu a nafty, a to rovnou o 50 procent v červenci 1990. Zdražení nařídila federální vláda v podstatě z donucení, přestože by nejspíš ráda s takovýmto opatřením vydržela až do ledna 1991, do plánované velké liberalizace cen.

Čtěte také

O strašidlech, která pěstovala ideologickou diverzi. Návrat do roku 1990 s Rádiem Svobodná Evropa

Jenomže mezinárodní okolnosti to nedovolily. Sovětský svaz omezoval export, otevření země turistům způsobilo logicky větší poptávku po levných pohonných hmotách a navíc se schylovalo ke krizi v Perském zálivu.

Rozhovor s tehdejším federálním ministrem financí Václavem Klausem o chystaném zdražování je zajímavým svědectvím doby. Klaus srozumitelně vyložil nezbytnost zdražení, na druhé straně trochu karikaturním způsobem zkritizoval nákupní horečku u benzínek („kdo má čas stát ve frontách jakéhokoliv typu, ať to dělá…“). Rozhovor tak svědčí spíš než o sociální necitlivosti o Klausově politickém talentu, s jakým dokázal situaci glosovat a zároveň přesvědčit posluchače, že je třeba zachovat chladnou hlavu.

V prosinci 2021 si připomínáme i jedno malé výročí – před pěti lety se po téměř 50 letech zavřelo jedno z malých nalezišť ropy na území Česka – v lokalitě obce Kostelany na Kroměřížsku.  Na ropu tu narazili v roce 1968 (souvislost s takzvaným obrodným procesem nebyla zjevně žádná.)

Z té doby se zachovala odlehčená popularizační reportáž – dozvíte se tak nejen o tom, co si o možnosti těžit ropu doslova za humny mysleli tehdejší obyvatelé obce, ale třeba také výklad o tom, co to obnášelo bydlet na dohled od provádění seismických zkoušek. Žít vedle ropného naleziště nebylo jen tak.

Víc si poslechněte v audiozáznamu.