Rok 68 na vlnách: Sláva Volný šel jako jediný s mikrofonem do ulic

16. srpen 2024

Většina redaktorů už v brzkých ranních hodinách 21. srpna 1968 přicházela do rozhlasu. Původní program byl zrušen, vysílala se pouze hlavní zpráva dne občas přerušovaná hudbou. Všichni ji známe: „Dnes 21. srpna… překročila vojska hranice…“ Po několika hodinách je zpráva doplněna nesouhlasným prohlášením vlády, Ústředního výboru KSČ a dalších institucí.

Redaktoři se obětavě střídají u mikrofonu a informují o situaci v celé zemi. Jen jediného z nich však napadlo vzít přenosný magnetofon přes rameno a vyjít do ulic. Jmenoval se Sláva Volný.

Čtěte také

V následujících hodinách natočí unikátní reportáž, která vejde do dějin rozhlasové žurnalistiky. Bylo to v podstatě jednoduché: ptát se lidí, co si myslí o nastalé situaci. Emotivní a rozezlená slova, pláč, bolest zraněných, šok a strach z toho, co nastane.

O této reportáži se dodnes učí studenti oboru novinářství. Současně je obžalobou situace, protože z ní jasně vyplývá, že v tehdejším Československu nešlo o žádnou kontrarevoluci. Jen se z bratrství mezi národy stala klec. To se naplno projeví o pár měsíců později, kdy začne tvrdá cenzura, a lidé budou vyhazováni z práce, pokud neprohlásí, že s invazí vojsk Varšavské smlouvy označované za bratrskou pomoc, nesouhlasí.

Listy přátelům

Slávovi Volnému bylo jasné, že v takové zemi žít nemůže, a tak už v říjnu roku 1968 emigruje.

Bylo to těžké osobné rozhodování, protože v Československu zanechal své dva syny a manželku Vlastu. Netušil, že takzvaná normalizace bude trvat tak dlouho a že svého staršího syna z prvního manželství už nikdy neuvidí.

Sláva Volný v nemocnici v Mnichově 1986

Státní bezpečnost zakládá jeho svazek: Objekt: Sláva Volný. Krycí jméno: Hlásný. Rozpracován Státní bezpečností za protistátní činnost. V říjnu 1968 zneužil cesty do zahraničí k emigraci do Německa. Tam nastoupil jako redaktor Radia Svobodná Evropa, kde provádí protistátní činnost proti Československu. Ve Svobodné Evropě Volný získal značnou podporu, a je považován za velmi pohotového komentátora, který si získal podporu u posluchačů.

Jak je vidět, i tehdejší „estébáci“ reflektovali novinářské úspěchy Slávy Volného v Radiu Svobodná Evropa.

Sláva Volný v nemocnici v Mnichově 1986

Zatímco v Československém rozhlase dělal běžné besedy a reportáže většinou se zemědělskou tematikou, v zahraničí vyrostl ve špičkového komentátora. Každý týden mohli posluchači slyšet na vlnách Svobodné Evropy cyklus jeho komentářů nazvaných souborně „Listy přátelům“. Jejich hlavním tématem byla nekompromisní kritika praktik KSČ.  

Složitá byla však jeho osobní situace. I když jeho žena s mladším synem dostala po dvou letech povolení odjet za manželem do Spolkové republiky Německo, o několik let později umírá na rakovinu. Také Sláva Volný má problémy se zdravím.

Čtěte také

Absolvoval operaci srdce a je opakovaně hospitalizován. Pádu železné opony se už nedožil. Zemřel 29. ledna 1987.

Zatímco redaktor Sláva Volný 21. srpna 1968 natáčel v pražských ulicích, v plzeňském rozhlasu vysílal Karel Sedláček. Ten zavzpomíná, jak se vysílalo ještě týden po 21. srpnu z okupované Plzně

Celý komponovaný pořad v rámci cyklu Rok 68 na vlnách poslouchejte zde:

autor: Bronislava Janečková
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.