Podzim 1941. V Evropě zuří válka, nacistické Německo se roztahuje po značné části kontinentu a jeho vojáci jsou ještě stále v Africe. Sen o snadném dobytí Anglie se sice rozplynul, ale jen málokdo si myslí, že válka skončí brzy.
Za několik týdnů se ostatně ve válečném stavu ocitnou i Spojené státy. A právě tam, v New Yorku, dochází v listopadu 1941 k náhodnému setkání dvou lidí.
On, pětapadesátiletý diplomat, ministr zahraničí jedné z mnoha evropských zemí, které byly Hitlerem pohlceny. Ona, o sedmnáct let mladší hudební kritička, rozhlasová komentátorka a ještě nepříliš známá spisovatelka. Jejich osudy se propojí jen na sedm let: Jan Masaryk a Marcia Davenportová.
Americká spisovatelka Marcia Davenportová (1903–1996) nebyla jen ženou, která zachytila poslední měsíce života záhadně zemřelého ministra zahraničí Jana Masaryka. S Československem ji toho spojovalo víc.
Davenportová se narodila v roce 1903 v New Yorku do muzikální rodiny. Svojí první úspěšnou knihu věnovala Wolfgangu Amadeovi Mozartovi. S Masarykem se Davenportová seznámila, když pracovala ve Výboru americké pomoci pro Československo. Přátelství přerostlo v důvěrný vztah.
Když Davenportová v létě 1945 přijela opět do Prahy, byla už v Americe slavnou autorkou románů (ten nejúspěšnější, Údolí rozhodnutí, byl toho roku dokonce zfilmován, hlavní roli dostal Gregory Peck) a především znovu rozvedená; její druhé manželství se rozpadlo roku 1944. Prvním člověkem, který vešel do jejího pokoje v hotelu Alcron krátce poté, co americkým vojenským džípem dorazila do Prahy, byl právě ministr zahraničních věcí Jan Masaryk.
Davenportová tehdy organizovala humanitární pomoc válkou zdevastované zemi. Soukromě přispívala i typicky ženským způsobem: všechny kapsy vojenské blůzy i pláště, ve kterých přijížděla, měla vždy po okraj naplněny tím, po čem ženy v Československu toužily: nylonkami a rtěnkami.
Mezi lety 1945 až 1948 žila střídavě v New Yorku a Praze, kde byla nablízku Masarykovi. Na jeho přání odletěla 7. března 1948 do Londýna, aby tam podle dohody na něj počkala. Plánovali údajně svatbu a odjezd do USA. Masaryk nedorazil: 10. března ráno byl nalezen mrtvý pod okny svého bytu v Černínském paláci. Marcia se odstěhovala do severní Itálie, kde dlouhá léta žila a psala.
Zemřela v lednu 1996 v Pebble Beach v Kalifornii. Ani ona, která byla Masarykovi v posledních letech života nejblíže, nedokázala jasně rozhodnout, zda šlo o vraždu, nebo o sebevraždu. Lásku k Československu Davenportová neztratila nikdy: ještě po pádu komunistického režimu v Československu znovu navázala kontakty s představiteli české kultury.
Dokudrama podle scénáře Nikol Patíkové bylo natočeno v Českém rozhlase Hradec Králové, v režii Pavla Krejčího účinkují Martina Hamaďáková, Michaela Hráská a Jiří Zapletal.
„Příliš pozdě si uvědomil, že nemůže hledět dvěma různými směry zároveň,“ napsal v tajné depeši o situaci v Československu v dubnu 1948 americký velvyslanec Laurenc...
Nástup vlády obrozené Národní fronty a smrt Jana Masaryka symbolizovaly definitivní převzetí moci komunisty a začátek téměř 42leté totality v naší zemi.
Podzimní cesta českého prezidenta do Moskvy by mohla přinést zajímavá zjištění o dosud neobjasněné smrti někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka. Miloš Zeman se...
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
