Robert Schuster: Proč si Švýcaři odhlasovali třinácté důchody?
Pro politický život ve Švýcarsku jsou typické dvě věci: Jednak častá referenda, při kterých se může stát předmětem hlasování prakticky cokoli, od mezinárodní smlouvy až po nákup nových stíhaček. Za druhé pak pravidlo, že voliči jsou rozumní, nebo chcete-li konzervativní.
Takže by nikdy nesouhlasili s něčím, co může ohrozit státní rozpočet a znamenat přílišné výdaje navíc. Jenomže časy se mění i ve Švýcarsku, a tak zdrženlivost voličů ve věci veřejných financí už zřejmě úplně neplatí. Svědčí o tom jejich nedávné rozhodnutí, jímž v referendu schválili zavedení třináctých důchodů. Stalo se tak velkou většinou, více než 58 procenty hlasů, zároveň návrh podpořila i většina kantonů.
Čtěte také
Za pozornost stojí, že zavedení 13. důchodů přitom neprosazovala vláda, která si zachovala svou tradiční skepsi vůči podobným projektům. Naopak s tím přišla koalice odborů a levicových stran, která pro to dokázala u svých spoluobčanů vůbec poprvé získat potřebnou většinu.
Na poměry Švýcarska představuje schválení 13. důchodů velkou senzaci, neboť tak zásadní návrh týkající se důchodového systému coby jednoho z hlavních pilířů sociální politiky státu byl přijatý poprvé za 130 let.
Čtěte také
Ještě před osmi lety přitom něco takového u voličů podporu nenašlo. Znamená to snad, že Švýcaři přestali být rozumní? Nikoli. Spíš to ukazuje, jak moc se tamní společnost pod vlivem nejrůznějších krizí změnila.
Švýcarsko sice nepřestává být jednou z nejbohatších zemí na naší planetě, přesto se i tam začínají projevovat dopady vysokých cen za energie, potraviny, o bydlení ani nemluvě. Pokud jde přímo o důchodce, jichž se referendum především týkalo, žije jich v zemi podle oficiálních statistik 15 procent pod hranicí chudoby.
Čtěte také
Na výsledku hlasování je pozoruhodná ještě jedna věc: Nikdy by se nemohl zrodit, pokud by ho nepodpořila řada voličů, kteří zpravidla hlasují pro některou z pravicových, čili rozpočtově zdrženlivých, stran.
Dokonce i švýcarští lidovci, vítězové několika posledních voleb, situaci podcenili. Právě oni měli dosud pověst, že dokážou být na tepu doby, vycítit přání většiny a tomu pak přizpůsobit svou politiku. To ukázaly v neposlední řadě jejich minulé úspěšné kampaně proti přílivu cizinců do země. Teď ovšem své voliče zjevně neuhlídali a ti hlasovali po svém.
Zdroje jsou, proč si o nějaké miliony neříct
Nyní se ve Švýcarsku rozběhla debata, jak budou 13. důchody financovány. Mají být kvůli tomu zvýšeny daně? Nebo omezeny výdaje u jiných položek státního rozpočtu? To v tuhle chvíli ještě nikdo neví. Vágní zůstali i navrhovatelé předlohy.
Výsledek referenda, jako o 13. důchodech, má ovšem potenciál změnit na dlouhou dobu vztah švýcarské veřejnosti k jejím voleným zástupcům. Dá se interpretovat i jako reakce na skutečnost, že politici v minulých letech měřili dvěma metry. Po občanech chtěli, aby se kvůli krizím uskrovnili a neměli vůči státu vysoké nároky.
Na druhou stranu ale poslanci a členové vlády bez větších zábran vynaložili desítky milionů ze státního rozpočtu na záchranu banky Credit Suisse jenom proto, že se v důsledku špatných manažerských rozhodnutí ocitla na pokraji krachu. Ponaučení, které si z toho švýcarští voliči vzali, je, že „zdroje jsou“. Tak proč by si o nějaké ty miliony na třinácté důchody neřekli i oni sami?
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
