Švýcarský důchodový systém je v minusu. Reformu ale Švýcaři v referendu odmítli

Píše to britský deník Financial Times.

Švýcaři většinou necelých 53 procent hlasů zamítli vládní plán, který chtěl zajistit udržitelnost financování penzí pomocí zvýšení daně z přidané hodnoty o tři desetiny procentního bodu na 8,3 procenta s platností od roku 2021.

Reforma také předpokládala zvýšení věku odchodu do důchodu u žen o jeden rok na 65 let. Tím by došlo k zavedení stejné věkové hranice pro švýcarské muže i ženy. A součástí navržených změn bylo i zvýšení příspěvků zaměstnavatelů na zaměstnance. Celý balíček měl zajistit stabilizaci švýcarského státního penzijního systému do roku 2030.

Veřejné finance alpské země dlouhodobě patří mezi nejstabilnější v Evropě. V několika posledních letech se ale státní důchodový systém dostal z přebytku do deficitu. Vládní propočty navíc předpovídají významné prohloubení tohoto schodku v následující dekádě, upozorňují Financial Times.

Neúspěch vládního návrhu navazuje na odmítnutí reformy zdanění společností. Bern v únoru chtěl uvést výši korporátních daní do souladu s mezinárodními standardy. Švýcarský ministr vnitra teď k poslednímu zamítavému stanovisku občanů poznamenal, že výsledek hlasování „není snadné interpretovat. Ale vzhledem ke skutečnosti, že od úspěchu vláda nebyla daleko, brzy začne práce na upravených reformních návrzích,“ přináší britský list slova Alaina Berset.

Pro zmírnění dopadu reformy vláda navrhovala růst penzí novým příjemcům o 70 švýcarských franků. Podmínky stanovení výše důchodů v rámci „druhého penzijního pilíře“ měly být nově změněné tak, aby zohlednily nízkou globální úrokovou míru a inflační prostředí.

Švýcarské franky|foto: Kateřina Křenová

Kritika zleva i zprava

Zatímco švýcarští politici souhlasili, že reformy jsou obecně potřebné, balíček jako takový byl kritizovaný napříč politickým spektrem. Zejména v německy mluvících částech Švýcarska si zástupci pravice stěžovali, že reformy nejsou dostatečně rozsáhlé a tvrdé k zajištění budoucího financování systému.

Švýcarské penzijní zajištění patří k nejrozsáhlejším a nejštědřejším systémům mezi rozvinutými průmyslovými státy. Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) platby důchodcům v rámci veřejných a soukromých režimů ve Švýcarsku celkově dosahují 11,2 procent hrubého domácího produktu země. Průměr členů OECD přitom v roce 2013 byl jen 9,3 procenta, vysvětlují Financial Times.

Levicoví politici zase nesouhlasili s návrhem vyššího věku odchodu do důchodu pro ženy. Samotní švýcarští voliči mohli být také odrazení složitostí vládního balíčku reformy penzí, píše britský deník.

A dodává, že Švýcarsko se snažilo prosadit reformy za účelem stabilizace důchodového systému už v minulosti. V roce 2010 voliči jasně odmítli navrženou reformu zaměstnaneckých důchodů, která by znamenala snížení nominální výše penzí.

Podobnému dopadu na peněženky se při konstrukci legislativních návrhů tentokrát švýcarská vláda pokoušela vyhnout, přesto ale neuspěla, konstatuje na závěr britský ekonomický list Financial Times.